Od reformy kurikula k produktivní kultuře vyučování a učení

Abstract

Předložený text je pokusem o analytickou studii s programovým vyústěním. Jeho cílem je teoreticky vymezit a empiricky analyzovat „problém“ kurikulární reformy a koncipovat její vztah ke kultuře vyučování a učení. V úvodu autor zasazuje současnou českou kurikulární reformu do širšího kontextu vzdělávací transformace a zamýšlí se nad předmětem a charakterem reformy. V návaznosti na to s využitím tzv. ekvalizéru governance rozebírá problém načasování reformy, a to v kontextu analýzy širších mechanismů fungování a ovládání školského systému. Za klíčové lze považovat autorovo tvrzení, že současná česká kurikulární reforma stěží pozvedne kvalitu výuky, neboť její implementace vyústila v nezvladatelný formalismus. Cesta ke kvalitě výuky podle autora spočívá v podpoře produktivní kultury vyučování a učení. Realizovat změnu tudíž znamená propracovat novou – produktivní – kulturu vyučování a učení. V závěru autor předkládá argumenty pro potřebu „programu“ spočívajícího v rozvinutí kurikulární reformy do koncepce podpory škol a profesního rozvoje učitelů s ideou produktivní kultury vyučování a učení na horizontu.