Abstract
Slavkovská šibenice byla umístěna na dobře viditelném místě na rozhraní slavkovského a křenovického katastru. Na zkoumané ploše se podařilo vypreparovat půdorys zděné stavby mírně lichoběžníkového tvaru o vnější délce stran přibližně 6 m. Uvnitř stavby se nacházely vrstvy suti, místy proložené humusovitou mezivrstvou s četnými lidskými kostmi v neanatomické poloze. Podle různých typologických schémat se jednalo o šibenici studničního typu na čtyřbokém půdorysu, které se stavěly od 16. stol. Při odkryvu pozůstatků šibenice se našly nepříliš četné zlomky keramiky především datovatelné do 17. a 18. stol. Záponky sestávající z drátěného háčku a očka, nalezené v areálu slavkovské šibenice byly běžnou součástí oděvů. Hřebíky, podkova a železný kruh souvisely s provozem na místě. Dva zlomky skla pocházejí z lahví datovatelných do druhé poloviny 17. až první poloviny 18. stol. Stříbrná mince – grešle, nalezená v okolí, byla ražena roku 1696 ve slezském knížectví Württemberg – Olešnice knížetem Christianem Ulrichem (1664-1704). Po skončení výzkumu bylo místo upraveno na památník související s naučnou cestou, připomínající existenci šibenice.