Envigogika

Journal Information
EISSN : 1802-3061
Total articles ≅ 548
Current Coverage
DOAJ
Archived in
SHERPA/ROMEO
Filter:

Latest articles in this journal

Envigogika, Volume 16; https://doi.org/10.14712/18023061.618

Abstract:
V průběhu historie lidstva se jeho vztah k přírodě a zvířatům měnil. Zoo jsou typickým sociálním konstruktem, který tento vztah vyjadřuje a reprezentuje. Tento článek se proto věnuje reflexi jejich vývoje a diskuzi současného stavu. Dlouhou dobu zoo antropocentricky působily jako symbol lidské kontroly nad přírodou. Se změnami společnosti se však měnily jejich role a podoba. Zoo 19. století k dosavadní zábavě a rekreaci přidaly výzkum a vzdělávání, což bylo ve 20. století rozšířeno o ochranu přírody. Ve vědecky řízených zoo aktuálně dochází ke klíčovému propojování těchto funkcí – v ideálním případě do ochranářského edutainmentu. Vznikají zážitkově a ekocentricky pojaté areály, v nichž mizí bariéry a návštěvníci se vnořují do prostředí společného se zvířaty. Záchrana druhu je nově dávána nad význam jedince. Aktuální stav je nicméně reflexí koevolučního vývoje, který se eklekticky zaznamenává do jejich podoby a zachycuje i mnohé z minulosti, nejen nejnovější trendy.
Zbyněk Vácha, Renata Ryplová, Eva Valvodová
Envigogika, Volume 16; https://doi.org/10.14712/18023061.615

Abstract:
Článek přináší výsledky sondy znalostí v oblasti pěstitelské gramotnosti u žáků na druhém stupni základních škol. Pěstitelská gramotnost je definována jako schopnost porozumět pěstitelským postupům a pochopení jejich dopadu na život každého z nás. Ke sběru dat byla využita dotazníková metoda. Na výzkumu participovalo 462 žáků osmých ročníků z celkem 20 škol. Výsledky studie naznačují nepříliš vysokou kognitivní úroveň žáků v uvedené problematice. Vliv výuky na školní zahradě na vědomosti z oblasti pěstitelské gramotnosti se projevil jako statisticky neprůkazný, signifikantně se ale lišily vědomosti žáků mezi jednotlivými školami. Pozitivním zjištěním jsou výsledky vycházející z žákovských postojů ke smyslu a významu práce na zahradě.
Marie Hrdá
Envigogika, Volume 16; https://doi.org/10.14712/18023061.622

Abstract:
Jedním z primárních cílů zoo je vzdělání a výchova v ekologii a ochranářství. Tento příspěvek k proměně lidského přístupu k přírodě a zastavení vymírání druhů, který má nějakým způsobem legitimizovat držení divokých zvířat v zajetí, je kritiky zpochybňován. Jak tomu je se vzdělávacím přínosem ve skutečnosti, mohou ukázat výzkumy. Text se věnuje výsledkům výzkumů o vzdělávacím přínosu zoo a jejich analýzám. Předpokládá se, že návštěva zoo by měla přispět k pro-environmentálnímu cítění, ochranářskému étosu, postoji a chování, ke gramotnosti v biodiverzitě a dalším. Závěry výzkumů jsou ale prozatím přinejmenším nejednoznačné. Cílem příspěvku je v kontextu těchto nejnovějších výzkumů poukázat na další relevantní faktory, které mohou ovlivňovat postoje lidí, a na případný potenciální edukační přínos zoologických zahrad v jiných oblastech.
Envigogika, Volume 16; https://doi.org/10.14712/18023061.626

Abstract:
Several prior studies globally have linked education with environmental awareness and behaviour, however there is a need to address the research gap in developing countries on the impact environmental education can have on pro-environmental awareness and in promoting pro-environmental behaviours (PEB) especially among university students. This paper takes into account the influence of social norms on PEB such as plastic recycling and promotes the notion of sustainable education in Higher institutions of learning in Nigeria. Recommendations for policy makers and universities are also reflected upon as Nigerian universities are urged to take pro-active steps towards adapting their curriculums and environmental volunteering activities. Furthermore, the study suggest sustainability literacy tests are incorporated into Nigerian university educational policies in other to promote pro-environmental behaviours among students.
Laura Henderson,
Envigogika, Volume 16; https://doi.org/10.14712/18023061.621

Abstract:
Článek se věnuje potřebě transformovat vzdělávání, aby se podpořila osobní angažovanost žáků potřebná k nastartování společenských změn k udržitelné budoucnosti. Autoři se zabývají perspektivou budoucnosti ve školním vzdělávání – ukazuje, jak bychom mohli podpořit studenty při překonávání apokalyptických vizí budoucnosti, a/nebo omezit spoléhání se na technokratická řešení, která je zbavují odpovědnosti, protože neposkytují žádný prostor pro představu o tom, jak je možné aktivně přispívat a spolupracovat na utváření budoucnosti. Zkoumáme způsoby, jak žáci mohou kriticky zpochybnit dogma, že „neexistuje alternativa“ k současnému dominantnímu, sebezničujícímu systému, a poskytujeme přehled pedagogických přístupů, které podporují žáky v kritickém hodnocení vlastních hodnot a zapojují jejich představivost tak, že vytváří alternativní vize budoucnosti. Článek nabízí přehled o zdrojích, které poskytují inspirativní příklady k podnícení naší představivosti týkající se toho, co možné a co se již děje. Představuje aktivity, které jednotlivcům a pedagogům zprostředkují porozumění „imaginace“ budoucnosti, a podpoří jejich reflexi sebe sama jakožto činitele změny.
, Laura Henderson, , Kateřina Jančaříková, Simona Neprašová
Envigogika, Volume 16; https://doi.org/10.14712/18023061.619

Abstract:
Článek rekapituluje teoretická východiska vzdělávání zaměřeného na rozvíjení návyků a chování v oblasti udržitelné spotřeby, a jejich prostřednictvím i na celkovou změnu životního stylu. Zdůrazňuje význam transformativního učení jakožto základního rámce pro tento typ učení, hledá související koncepty, které pomohou stanovit relevantní vzdělávací cíle – aktivní přístup, akční kompetence, klíčové kompetence pro udržitelnost. Autoři diskutují též nástroje, kterými by tyto cíle byly dosažitelné ve školní výuce: pro citlivou povahu transformativního učení a jeho působení na vnitřní změny osobnosti navrhují postupy vzdělávání pro budoucnost, kreativního učení nebo ty, jež jsou uplatňovány při řešení konfliktů a v rámci celoinstitucionálního přístupu. Rekapitulují a zobecňují zkušenosti s designem programu odpovědné spotřeby pro děti/žáky/studenty mateřských až středních škol, a vyvozují závěry pro využití konceptu transformativního učení ve vzdělávání dětí (ve srovnání s učením dospělých). Výsledkem teoretických úvah i společných aktivit v praxi je návrh hodnotícího nástroje, pomocí kterého lze reflektovat postup při naplňování vzdělávacích cílů v dané oblasti – kompetencí k odpovědné spotřebě a změně životního stylu.
Envigogika, Volume 16; https://doi.org/10.14712/18023061.620

Abstract:
Konference související s výzvou Tuto výzvu otevíráme v souvislosti s 11. Světovým kongresem o environmentální výchově (s podtitulem Stavíme mosty v době klimatické nouze), který se bude konat ve dnech 14.–18. března 2022 v Praze – viz webové stránky konference. Obsah příspěvků V tomto zvláštním čísle chceme shromáždit doklady o úloze hry a spontánních aktivit při rozvíjení environmentální vnímavosti, podpoře empatie, a pěstování schopností potřebných při plánování a jednání ve prospěch přírody a v zájmu všech členů společnosti. Vítáme příspěvky ukazující, jak v dětech povzbuzovat pozitivní myšlení, učit je chápat různorodost, znovu s nimi objevovat obr azy a narativy, stimulovat vize budoucnosti, pěstovat radost a touhu provázející úsilí o změnu k udržitelnému životu. Budeme společně hledat pedagogická východiska a postupy, které pomohou motivovat mladé lidi k tomu, aby si stanovili vlastní cíle a následně se jimi řídili v osobním životě i v rámci profesního působení. Tyto otázky mohou být nahlíženy z několika hledisek: psychologického nebo filozofického (zde vítáme úvahy o tom, jakou úlohu v mentálním a tělesném rozvoji dítěte má možnost volně projevovat myšlenky a emoce v přírodě, a proč je to relevantní a potřebné) a pedagogického (které představí nástroje a metody pro dosažení těchto vzdělávacích cílů, či vhodné prostředí a zapojené aktéry). Texty mohou být založeny na analytickém, hodnotícím přístupu a/nebo reflexi zkušeností z praxe. Souhrnně: kreativní přístup pokládáme za jedno z témat tohoto zvláštního čísla, s ohledem na jeho důležitost při otevírání nových pohledů a podpoře mezioborových interakcí (nejen) ve vzdělávání; může být ale i metodou zpracování – vítáme zde kreativní a inovativní formáty rukopisů a dalších online příspěvků v různých žánrech (videa, ukázky aktivit, online výstavy…). Jak podat příspěvek: Jde o výzvu otevřenou pro všechny relevantní příspěvky, včetně těch, které nebudou prezentovány na konferenci WEEC 2022. Autoři mohou svůj návrh podat v období od května 2021 do dubna 2022 prostřednictvím online systému pro on-line odeslání příspěvku do časopisu, nebo e-mailem na adresu Jana Dlouhá, [email protected] Všechny rukopisy budou zaslány do recenzního řízení a zveřejněny, jakmile bude proces revizí dokončen; pak budou přiděleny do zvláštního čísla. Rukopisy podané po termínu nebo po skončení konference budou připraveny k publikaci v následujícím čísle.
Envigogika, Volume 16; https://doi.org/10.14712/18023061.623

Abstract:
Článek shrnuje zkušenosti s tvorbou a realizací programu zaměřeného na utváření spotřebních zvyklostí ve vzdělávání a představuje ucelený soubor materiálů pro učitele, aby mohli takový program realizovat.
Mikuláš Huba
Envigogika, Volume 16; https://doi.org/10.14712/18023061.625

Abstract:
Napriek rozmachu sociálnych sietí prostriedky masovej komunikácie (masmédiá) naďalej zohrávajú dôležitú a nezastupiteľnú úlohu v spoločnosti. Od šírenia informácií, cez formovanie verejného povedomia až po relax a zábavu- V príspevku sme sa zamerali na úlohu, ktorú v uplynulých 30 rokoch zohrali a zohrávajú médiá na Slovensku pri formovaní (po)vedomia o environmentálnych problémoch a pri podpore kritického myslenia. Všímame si pritom zmeny, ktorými masmédiá prešli od porevolučného obdobia začiatkom 90-tych rokov minulého storočia cez rôzne vývojové až po súčasnosť. Bližšie si všímame niektoré environmentálne kauza a ich aktérov, ako aj postoj kľúčových elektronických a printových médií k nim. Hľadáme odpoveď na otázku, ktoré environmentálne relevantné témy dominovali a dominujú v našom mediálnom priestore? Mapujeme vznik, fungovanie a zväčša i predčasný zánik environmentálne orientovaných médií, relácií a pod. Pýtame sa, čo sa stalo s ich protagonistami, resp., kto ich nahradil a kto je dnes reálnym či potenciálnym nositeľom tých tém v slovenských médiách. Prinášame výsledky niektorých aktuálnych výskumov. Snažíme sa identifikovať hlavné problémy, prekážky a nedostatky, ktoré bránili a bránia tomu, aby si médiá plnili svoju úlohu v tejto oblasti efektívnejšie a navrhujeme niektoré opatrenia či riešenia. Napriek rozmachu sociálnych sietí prostriedky masovej komunikácie (masmédiá) naďalej zohrávajú dôležitú a nezastupiteľnú úlohu v spoločnosti. Od šírenia informácií, cez formovanie verejného povedomia až po relax a zábavu- V príspevku sme sa zamerali na úlohu, ktorú v uplynulých 30 rokoch zohrali a zohrávajú médiá na Slovensku pri formovaní (po)vedomia o environmentálnych problémoch a pri podpore kritického myslenia. Všímame si pritom zmeny, ktorými masmédiá prešli od porevolučného obdobia začiatkom 90-tych rokov minulého storočia cez rôzne vývojové až po súčasnosť. Bližšie si všímame niektoré environmentálne kauza a ich aktérov, ako aj postoj kľúčových elektronických a printových médií k nim. Hľadáme odpoveď na otázku, ktoré environmentálne relevantné témy dominovali a dominujú v našom mediálnom priestore? Mapujeme vznik, fungovanie a zväčša i predčasný zánik environmentálne orientovaných médií, relácií a pod. Pýtame sa, čo sa stalo s ich protagonistami, resp., kto ich nahradil a kto je dnes reálnym či potenciálnym nositeľom tých tém v slovenských médiách. Prinášame výsledky niektorých aktuálnych výskumov. Snažíme sa identifikovať hlavné problémy, prekážky a nedostatky, ktoré bránili a bránia tomu, aby si médiá plnili svoju úlohu v tejto oblasti efektívnejšie a navrhujeme niektoré opatrenia či riešenia.
Jana Dlouhá, Laura Henderson, Roman Kroufek, Kateřina Jančaříková, Simona Neprašová
Envigogika, Volume 15; https://doi.org/10.14712/18023061.608

Abstract:
Odpovědná spotřeba je zahrnuta v jednom z Cílů udržitelného rozvoje (SDG 12), a tento cíl hraje důležitou roli i v rovině vzdělávací: UNESCO pro jeho naplnění stanovilo sadu vzdělávacích cílů pro různé úrovně vzdělávání. Je jimi soubor klíčových kompetencí pro SDG12, a jak je patrné z jejich analýzy, jsou tyto vzdělávací cíle rozloženy víceméně rovnoměrně mezi kognitivní, emocionální/sociální a behaviorální doménou učení, což je i znakem vzdělávání pro udržitelnost obecně. Vzdělávání vycházející z těchto cílů tak může přinést nejen potřebné znalosti, ale též působit na proměnu zažitých vzorců myšlení a chování, což je pro změnu spotřebitelských zvyklostí a životního stylu obecně důležité. Článek nejen předvádí, jak si vzdělávací cíle tohoto typu stanovit (tak, aby působily na všechny složky osobnosti a byly součástí transformativního učení), ukazuje také, jak konkrétně mohou vypadat ve zde popisovaném programu vzdělávání pro odpovědnou spotřebu navrženém pro různé typy škol. Cílem programu je dovést děti/žáky/studenty k poznání, že jsou aktivní součástí ekonomiky, a mohou prostřednictvím svého každodenního rozhodování formovat podobu ekonomického systému.
Back to Top Top