ProInflow

Journal Information
EISSN : 1804-2406
Published by: Masaryk University Press (10.5817)
Total articles ≅ 225
Filter:

Latest articles in this journal

Adéla Jarolímková, Barbora Drobíková
Published: 1 November 2021
Abstract:
Účel – Příspěvek představuje výsledky kvalitativní studie zaměřené na situaci českých knihoven v období pandemie Covid-19, a sice na jaře a na podzim roku 2020, doplněný přehledem protiepidemických opatření týkajících se provozu knihoven. Rovněž stručně shrnuje dosud publikovanou českou i zahraniční literaturu k tématu. Design/metodologie/přístup – Data byla získána formou polostrukturovaných rozhovorů s cílem zjistit, jak se proměnily služby knihoven v důsledku epidemiologických opatření, včetně srovnání jarní a podzimní vlny. Otázky se týkaly fyzických i elektronických fondů a s nimi spojených služeb, vzdělávací činnosti, komunitní role a propagace knihovny. Informace o protiepidemických opatřeních byly získány analýzou vládních opatření a elektronického archivu konference Knihovna. Výsledky – Pro knihovny znamenalo jarní uzavření šok, následné rozvolňování pak především chaos a rychlé změny, kdy bylo třeba improvizovat především ve výpůjčních službách, protiepidemická opatření se ve velkém dotkla také pořádání vzdělávacích a komunitních akcí, které se částečně přesunuly online. Knihovny se musely vyrovnat s potřebou jiné organizace práce, v době uzavření pak s nalezením náhradních činností. Nejvíce byly opatřeními postiženy výpůjční služby, počet fyzických výpůjček klesl, naopak využívání elektronických zdrojů stouplo, ačkoliv ne vždy se jednalo o významný nárůst. Mezi zmiňovaná pozitiva patří zejména důležitost knihoven, mnohdy nepostradatelnost, zájem čtenářů, změny v uvažování, které vedly k přehodnocení některých procesů, rozvoj digitálních služeb či ověření reakce a adaptace na krizovou situaci. Originalita/hodnota – Ačkoliv byly již publikovány články o českých knihovnách v době pandemie, zejména formou kazuistik o jednotlivých knihovnách či regionech, ale i obsahující výsledky dílčích dotazníkových šetření, kvalitativní studie knihoven dosud publikována nebyla.
Tomáš Marek
Published: 1 November 2021
Abstract:
Účel – Při vizuální komunikaci dat v médiích, vědě i vzdělávání musíme brát na zřetel, že jisté procento příjemců bude limitováno ve svém vizuálním vnímání. Znevýhodnění vizuálního vnímání mohou být různorodá a pohybují se na širokém spektru od běžných krátkozrakostí/dalekozrakostí a poruch barvocitu, se kterými je možné se vypořádat relativně jednoduše, až k úplné ztrátě vizuálního vnímání, tedy slepotě. Ta dosud není ve vizualizační komunitě příliš často řešena, přestože vytváří zásadní informační bariéru. Design/metodologie/přístup – Příspěvek je pojat jako koncepční článek, který přináší syntézu poznatků z dosavadních prací a výzkumů v konkrétních tématech a prezentuje je skrze pohled nového kontextu tak, aby poskytl odrazový můstek pro další výzkum, který by měl zaplnit současná palčivá bílá místa. Výsledky – Koncepční článek přináší syntézu dosavadních debat a přístupů k překonávání bariér v oblasti vizuálního vnímání vizualizací a nahlíží na ně v širším kontextu. Jádrem textu jsou pak otázky o smysluplných podobách a přístupech k návrhu možných asistivních technologií i k jejich sociálním aspektům: příspěvek argumentuje, že prostá haptizace vizuálních předobrazů nemusí být dostatečnou cestou, je však nutné promýšlet i sociální aspekty zkoumaných řešení. Originalita/hodnota – Koncepční článek zpracovává v odborné vizualizační debatě upozaděné téma a je v druhém plánu také výzvou k dalšímu bádání v této zásadní problematice.
Jiří Kratochvíl, Helga Abrahámová, Marta Fialová, Martina Stodůlková
Published: 1 November 2021
Abstract:
Účel – Víc jak 40 let se diskutuje otázka příčiny existence více citačních stylů. Cílem této pilotní studie bylo provést výzkum mezi českými biomedicínskými časopisy a jejich editory, jaké citační styly používají a jak důležité jsou pro ně údaje v citacích včetně jejich podoby a citačních metod. Design/metodologie/přístup – Na webech 185 českých biomedicínských časopisů byly vyhledány citační pokyny a expertní analýzou identifikovány používané citační styly a podle vzorů bibliografických citací požadované citační údaje. Formou dotazníkového šetření bylo osloveno 185 editorů českých biomedicínských časopisů za účelem zjištění, proč používají jiný citační styl než AMA, Vancouver/NLM a Uniform requirements a jak jsou důležité údaje v bibliografických citacích článku, knihy/kapitoly v knize a webové stránky a kterou preferují citační metodu. Výsledky – Ze 185 periodik styly AMA, NLM/Vancouver nebo Uniform requirements používá 16 časopisů a 34 v nějak modifikované úpravě. Ze 185 oslovených editorů 37 zodpovědělo první část dotazníku k údajům v citacích a 31 k citačním metodám. Podle nich je důležité vždy uvést autory, název článku/kapitoly, název časopisu/knihy a rok vydání. Ostatní údaje v citacích čtvrtina a více respondentů nepovažuje za důležité. Z citačních metod editoři preferují citation-seqence. Při srovnání názoru editorů a vzorů citací v jimi zastupovaných časopisech se ukázalo, že ani v jednom časopise požadované údaje neodpovídají názoru editora. Originalita/hodnota – Zatímco podle dosud publikovaných názorů jsou příčinou užívání více stylů místo standardizovaného rozdílné potřeby autorů a vydavatelů, tento pilotní výzkum odhalil možnost příčiny i v samotných standardizovaných stylech nedostatečně reflektujících reálnou praxi ve vědeckém publikování.
Michal Lorenz
Published: 30 April 2021
Abstract:
Účel – Anotační praktiky vědců představují jeden ze základních prvků vědecké práce napříč vědními obory. Ve srovnání s praktikami čtení a psaní textů velmi málo prozkoumán. Studie je založena na formativním paradigmatu designu HCI a sociokognitivním paradigmatu informačního chování. Ve výzkumné studii představujeme výsledky zkoumání anotačních praktik vědců pracujících s tištěnými vědeckými texty. Výzkum zaměřujeme na interakce člověka s textem (Human–Text Interaction) s cílem popsat kognitivní práci vědců při anotování a identifikovat její omezení. Výzkumu se zúčastnilo celkem 20 vědců. Zastupují humanitní, společenské a přírodní vědy (lingvistiku, psychologii, geografii) a interdisciplinární výzkum s různým stupněm odbornosti – nováčci (doktorandi), pokročilí (postgraduální výzkumníci), odborníci (docenti a profesoři). Kognitivní práce byla analyzována při anotování vědeckých článků, monografií a diplomových prací.Design/metodologie/přístup – Výzkum byl proveden metodou analýzy kognitivní práce. Design výzkumu byl přirozený – vědci četli ve svém přirozeném prostředí texty dle vlastního výběru s úkolem vytvářet si anotace pro svoji další práci. Každý typ textu četli 15 minut. Během interakce s textem nahlas mluvili o své činnosti. Získané zvukové a obrazové záznamy byly zpracovány pomocí analýzy verbálních protokolů a analýzy abstraktní hierarchie. Výsledky – Celkem bylo pomocí abstraktní hierarchie analyzováno 829 základních anotačních elementů odpovídajících jednoduchému aktu anotování. Podle typu a místa interakce s textem byla vytvořena typologie anotací s 13 kategoriemi. Analýza anotačních praktik odhalila vzorce spoluvýskytu anotačních elementů, některé z nich se vyskytují pravidelně společně v jedné kombinaci. Akty anotování se vyskytují buď izolovaně, nebo se skládají do souborů na sebe navazujících činností, které jsou stopami prohlubujícího se porozumění textu. Vedle aktů a činností anotování se vyskytují také anotační praktiky označované jako metaanotace, které jsou anotacemi k již vytvořeným anotacím, a makroanotace uspořádávající anotace napříč textem a sloužící orientační funkci v textu. Získané výsledky kognitivní práce při anotování naznačují topologické napětí mezi kognitivními funkcemi a nástroji pro psaní poznámek, což má důsledky pro design nástrojů pro čtení a poznámkování elektronických odborných textů.Originalita/hodnota – Příspěvek přináší vhled do anotačních praktik vědců při interakci s odborným textem založený na empirickém výzkumu. Zjištění lze využít při designování anotačních nástrojů elektronických textů. Design anotačního editoru by měl zabránit narušování kognitivních procesů a soustředění vědců přeorientováním jejich pozornosti od textu k výběru anotačního nástroje pro realizaci anotačního aktu. Takový design zajistí přímou interakci člověka s textem místo interakce s anotačním editorem.
Jiří Stodola
Published: 30 April 2021
Abstract:
Účel – Cílem článku je uvedení specifického konceptu pravdy do katalogizační teorie, jejíž součástí je ontologický model bibliografického univerza. Zabývá se problémem, jak je možné využít konkrétní teorie pravdy při stanovování pravdivosti a pravděpodobnosti bibliografického záznamu.Design/metodologie/přístup – Zvoleným teoretickým východiskem je klasická adekvační teorie pravdy kombinovaná s Tarského sémantickou teorií pravdy a s Popperovým pojetím pravděpodobnosti. Jedná se o teorie, které můžeme zařadit k tzv. korespondenčním koncepcím pravdy, jejichž základem je přesvědčení, že pravda je shoda myšlení a skutečnosti.Výsledky – Pojetí katalogizace jako vytváření výpovědí o entitách, které mohou nabývat hodnoty pravda či nepravda, může fungovat jako ideální model, napomáhající katalogizátorovi k analýze a reflexi katalogizačního procesu.Originalita/hodnota – Kombinace adekvační teorie pravdy s teorií sémantickou je originálním řešením. Uvedení klasických teorií pravdy do katalogizační teorie představuje nový příspěvek.
Jela Steinerová
Published: 30 April 2021
Abstract:
Účel – Cieľom príspevku je nanovo interpretovať etiku tvorby informačných produktov v digitálnej revolúcii v rámci informačnej etiky.Design/metodológia/prístup – Východiskom sú teoretické analýzy modelov informačného správania človeka v digitálnom prostredí a analýzy prístupov informačnej etiky a tvorby produktov. Zdôrazňuje sa etika tvorby ako sociokultúrne a kolaboratívne praktiky s využitím digitálnych nástrojov. Analyzujú sa etické princípy vedeckého výskumu, etické problémy tvorby informačných produktov v digitálnom prostredí a digitálna informačná etika. Využívajú sa metódy analýzy a modelovania informačného produktu v digitálnom prostredí v kontexte informačnej etiky.Výsledky – Tvorba informačných produktov v digitálnom prostredí je interpretovaná v sociokultúrnom rámci ako špecifická informačná praktika s etickým rozmerom. Vymedzuje sa etika tvorby a etické problémy tvorby produktov v digitálnom prostredí s dôrazom na hodnoty informácií, kolaboráciu, vizualizáciu. Navrhuje sa hodnotová analýza a hodnotovo podmienený a participatívny dizajn informačného produktu.Originalita/hodnota – Predstavuje sa novší konceptuálny model informačného produktu v kontexte digitálnej informačnej etiky s novými zložkami intuície, verifikácie, kolaborácie a kontextového prepájania. Navrhuje sa novší prístup k tvorbe produktov s integráciou etických faktorov a kultivovanie etického povedomia tvorcov a informačných profesionálov.
Kristýna Kalmárová, Michal Černý, Pavlína Mazáčová, Monika Martonová
Published: 30 April 2021
Abstract:
Účel – Cílem studie je stručně analyzovat současný odborný diskurs a zmapovat aktuální trendy v oblasti využití digitalizovaného kulturního dědictví, zejména jeho aplikace do vzdělávání středoškolských studentů. Na teoretickou studii navazuje drobná výzkumná experimentální sonda, která reflektuje použitelnost jednotlivých přístupů a důrazů odborné literatury při vývoji digitálních vzdělávacích objektů pro české středoškoláky.Design/metodologie/přístup – V první části stručně popisuje český a zahraniční kontext a dále pracuje s přehledovou studií nad texty z databáze Scopus. V druhé části využíváme experimentálního vývoje s využitím drobných výzkumných dat v kvantitativní i kvalitativní formě pro vývoj evaluovaného prototypu.Výsledky – Výsledkem studie je soubor zásad pro tvorbu digitálního vzdělávacího zdroje (DVZ), který pracuje s digitalizovaným kulturním dědictvím. Tento soubor se skládá jednak z kritické systematické reflexe dostupné literatury a také aplikace z ní vyplývajících poznatků do prototypů DVZ, které byly evaluovány se studenty gymnázia v Brně.Originalita/hodnota – Studie přináší syntetizující poznatky v podobě, která je snadno prakticky aplikovatelná. Její závěry mohou posloužit knihovnám, školám či jiným paměťovým institucím při tvorbě vlastních digitálních vzdělávacích objektů využívajících digitalizované kulturní dědictví.
Back to Top Top