Pedagogická orientace

Journal Information
ISSN / EISSN : 1211-4669 / 1805-9511
Published by: Masaryk University Press (10.5817)
Total articles ≅ 243
Current Coverage
DOAJ
Archived in
SHERPA/ROMEO
Filter:

Latest articles in this journal

Martina Kekule, Iva Spanova, Jouni Viiri
Published: 28 December 2020
Pedagogická orientace, Volume 29, pp 424-465; https://doi.org/10.5817/pedor2019-4-424

Abstract:
Metoda oční kamery se v rámci různých studií ukázala jako vhodnou pro studování kognitivních procesů žáků. V článku se zaměříme na výhody použití metody sledováním žáků středních škol při řešení testu s otázkami s výběrem odpovědi. Konkrétně se zaměříme na kvalitativní analýzu dat týkajících se pohybů očí dvou žákyň řešících úlohy z fyziky. Obě žákyně řešily všechny testové úlohy nesprávně, obě navíc vybraly jako odpověď stejné alternativy. V případě klasického zadání testu (vyplňování papírových dotazníků), bychom dostali od obou žákyň naprosto stejný výstup. Data z oční kamery nám však ukázala jak podobné přístupy řešení, tak i důležité odlišnosti, na základě kterých by pak vyučující pracovali s každou dívkou odlišně. Obě dívky četly zadání pozorně a věnovaly důraz klíčovým pojmům. Je tedy zřejmé, že špatná volba odpovědi nejde na vrub nedostatečného čtení zadání. Obě dívky zřejmě mají typickou miskoncepci týkající se 1. Newtonova zákona. Liší se zejména v jejich jistotě výběru odpovědi. Eva byla v odpovídání rychlejší a zabývala se zejména možností, kterou nakonec vybrala jako odpověď. Naproti tomu Jana se velmi často vracela k zadání, často nejprve přemýšlela o odpovědi, kterou nakonec nevybrala jako správnou. U Evy jsme pozorovali netypické vertikální sakády nad vybranými klíčovými pojmy. Jana při pohledu na spíše ilustrativní obrázek projevila typickou miskoncepci “graf jako obrázek”. Detailní analýzou jsme ukázali, že souhrnná data na tzv. oblast zájmu mohou být zavádějící, pokud je tato oblast příliš velká (např. jedna alternativa v testové otázce). Dále jsme představili možné indikátory pro kvalitativní analýzu a možnosti vizualizace zpětných sakád.
Christina Ioanna Pappa, Christian Kosel, Katharina Schnitzler, Tina Seidel
Published: 28 December 2020
Pedagogická orientace, Volume 29, pp 401-423; https://doi.org/10.5817/pedor2019-4-401

Abstract:
Studie, které zkoumají pozornost učitelů skrze eye-tracking vykazují velkou různorodost co se týče stylu reportování a pohledu na kvalitu dat. Důvodem může být to, že eye-tracking je v oblasti výzkumu učitele poměrně novou metodou a systematická metodologická doporučení prozatím neexistují. To se týká především kvality sbíraných dat (tedy přesnosti) a způsobu jejich zpracování skrze vykreslení dynamických oblastí zájmu (areas of interest, AOI) ve video stimulech. Předkládaná studie zkoumá vliv různých hladin akceptované přesnosti dat na počet fixací a tři způsoby vykreslení AOI (AOI ve tvaru žáka kreslená pomocí křivek; AOI tváře žáka kreslená pomocí oválů; AOI oblasti žáka vykreslená obdélníkem) na standardní eye-trackingové proměnné: počet fixací, počet pohledů (glances) a délka fixace. 62 účastníků sledovalo video stimul s pěti označenými žáky, kteří představovali cílové AOI. Byla provedena jednoduchá analýza rozptylu s cílem určit vliv různých hladin přesnosti dat (>1°, > 0.5° to ≤ 1.0°, and ≤ 0.5°) na počet ficaxí. Vliv tří typů vykreslení dynamických AOI byl zkoumán pomocí několika jendofaktorových analýz rozptylu s opakovaným měřením. Výsledky neukázaly významný rozdíl mezi jednotlivými hladinami přesnosti. Významné rozdíly byly ale pozorovány u různých typů AOI. Při použití obdélníků bylo zaznamenáno více fixací a více návštěv AOI než u dalších dvou typů AOI. Nejdelší průměrné fixace byly zaznamenány u AOI zaměřených pouze na tváře žáků. Tyto výsledky nazančují, že je nutné zvážit výběr tvaru AOI v závislosti na výzkumné otázce a pozice AOI v prostoru a zároveň věnovat pozornost přesnosti dat.
Lukáš Rokos, Michal Vančura
Published: 1 December 2020
Pedagogická orientace, Volume 30, pp 122-155; https://doi.org/10.5817/pedor2020-2-122

Abstract:
Cílem prezentované studie bylo zjistit, jaké jsou pohledy aktérů vzdělávací­ho procesu na distanční výuku, která byla plošně zavedena ve spojitosti s epidemií ko­ronaviru. Za tímto účelem byl připraven vlastní dotazník, který byl následně distribu­ován učitelům, rodičům a žákům vybrané základní školy v Jihočeském kraji. Celkem bylo od všech skupin respondentů prostřednictvím Google Forms získáno 522 do­tazníků (29 od učitelů, 255 od rodičů a 238 od žáků). Bylo zjišťováno, jakým způso­bem je zajištěna komunikace mezi jednotlivými skupinami respondentů, kolik času jim zabere příprava, plnění a kontrola zadaných úkolů, které předměty vnímají žáci jako nejobtížnější, ale zjišťován byl i subjektivní pohled všech skupin respondentů na distanční výuku. Ukázalo se, že na sledované škole bylo díky technickému zajištění zapojení žáků kompletní. Problémem však byla míra jejich zapojení a celková aktivita v distanční výuce. Učitelé pro komunikaci se žáky i rodiči používali různé platfor­my a aplikace, což se pro dlouhodobější řešení distanční výuky jeví jako nevhodné. Jako další riziko pro úspěšnou realizaci distanční výuky se jednoznačně jeví absence metodické podpory pro rodiče žáků. Ačkoliv vzhledem k náhlosti situace spolupráce na dané škole probíhala téměř bez obtíží, realizovaná sonda odkrývá oblasti, na které by se mohl zaměřit další pedagogický výzkum.
Václav Duffek, Jiří Kohout, Markéta Kuberská, Pavel Masopust, Iva Motlíková, Jan Slavík, Václav Stacke
Published: 1 December 2020
Pedagogická orientace, Volume 30, pp 184-191; https://doi.org/10.5817/pedor2020-2-184

Robert Tomšik, Eva Rajčániová, Petra Ferenčíková, Alena Kopányiová
Published: 1 December 2020
Pedagogická orientace, Volume 30, pp 156-183; https://doi.org/10.5817/pedor2020-2-156

Abstract:
Cieľom empirickej štúdie je mapovať priebeh dištančného vzdelávania na Slovensku počas pandémie covid-19. Konkrétne, výskum sa zameriava na preskúma­nie rozdielov medzi rodičmi detí so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami (ŠVVP) a rodičmi, ktorých deti nemajú identifikované ŠVVP v špecifikách dištančného vzdelávania. Ďalej sa výskum zameriava na zistenie ako zabezpečovanie vzdelávania v domácom prostredí prežívajú rodičia a ich deti – ich obavy a vnímanie podpory zo strany školy. Pomocou dotazníka vlastnej konštrukcie sú tieto premenné zisťované na vzorke N = 462 rodičov. Prvá časť štúdie je venovaná teoretickým východiskám a ak­tuálnym empirickým výskumom, ktoré napĺňajú výskumné ciele práce. Ďalšia časť popisuje metodologické postupy. Posledná časť príspevku je venovaná interpretácii výsledkov, v ktorej sú bližšie opísané nasledovné zistenia: žiaci 2. stupňa ZŠ a SŠ ve­nujú denne o približne hodinu viacej času učebnej činnosti, v porovnaní so žiakmi 1. stupňa; rodičia, ktorí sa cítia byť menej kompetentní pri vzdelávaní svojich detí doma, majú tendenciu intenzívnejšie prežívať obavy, že ich dieťa doma nezíska do­statočné vedomosti; najčastejšie obavy rodičov vo vzťahu k učivu a iným školským povinnostiam sú zvládnutie školských povinností ich detí, či obavy, že neprebrali do­statok učiva; najčastejšie obavy detí sú späté s absenciou sociálnych kontaktov a oba­vy z nezvládnutia školských povinností. Medzi rodičmi detí so ŠP a bez ŠP boli zistené rozdiely v plánovaní učebnej činnosti; nedostatku vybraných učebných pomôcok; či potrebe podpory špecialistov a odborníkov.
Back to Top Top