Refine Search

New Search

Results in Journal ProInflow: 225

(searched for: journal_id:(2281673))
Page of 5
Articles per Page
by
Show export options
  Select all
Adéla Jarolímková, Barbora Drobíková
Published: 1 November 2021
Abstract:
Účel – Příspěvek představuje výsledky kvalitativní studie zaměřené na situaci českých knihoven v období pandemie Covid-19, a sice na jaře a na podzim roku 2020, doplněný přehledem protiepidemických opatření týkajících se provozu knihoven. Rovněž stručně shrnuje dosud publikovanou českou i zahraniční literaturu k tématu. Design/metodologie/přístup – Data byla získána formou polostrukturovaných rozhovorů s cílem zjistit, jak se proměnily služby knihoven v důsledku epidemiologických opatření, včetně srovnání jarní a podzimní vlny. Otázky se týkaly fyzických i elektronických fondů a s nimi spojených služeb, vzdělávací činnosti, komunitní role a propagace knihovny. Informace o protiepidemických opatřeních byly získány analýzou vládních opatření a elektronického archivu konference Knihovna. Výsledky – Pro knihovny znamenalo jarní uzavření šok, následné rozvolňování pak především chaos a rychlé změny, kdy bylo třeba improvizovat především ve výpůjčních službách, protiepidemická opatření se ve velkém dotkla také pořádání vzdělávacích a komunitních akcí, které se částečně přesunuly online. Knihovny se musely vyrovnat s potřebou jiné organizace práce, v době uzavření pak s nalezením náhradních činností. Nejvíce byly opatřeními postiženy výpůjční služby, počet fyzických výpůjček klesl, naopak využívání elektronických zdrojů stouplo, ačkoliv ne vždy se jednalo o významný nárůst. Mezi zmiňovaná pozitiva patří zejména důležitost knihoven, mnohdy nepostradatelnost, zájem čtenářů, změny v uvažování, které vedly k přehodnocení některých procesů, rozvoj digitálních služeb či ověření reakce a adaptace na krizovou situaci. Originalita/hodnota – Ačkoliv byly již publikovány články o českých knihovnách v době pandemie, zejména formou kazuistik o jednotlivých knihovnách či regionech, ale i obsahující výsledky dílčích dotazníkových šetření, kvalitativní studie knihoven dosud publikována nebyla.
Jiří Kratochvíl, Helga Abrahámová, Marta Fialová, Martina Stodůlková
Published: 1 November 2021
Abstract:
Účel – Víc jak 40 let se diskutuje otázka příčiny existence více citačních stylů. Cílem této pilotní studie bylo provést výzkum mezi českými biomedicínskými časopisy a jejich editory, jaké citační styly používají a jak důležité jsou pro ně údaje v citacích včetně jejich podoby a citačních metod. Design/metodologie/přístup – Na webech 185 českých biomedicínských časopisů byly vyhledány citační pokyny a expertní analýzou identifikovány používané citační styly a podle vzorů bibliografických citací požadované citační údaje. Formou dotazníkového šetření bylo osloveno 185 editorů českých biomedicínských časopisů za účelem zjištění, proč používají jiný citační styl než AMA, Vancouver/NLM a Uniform requirements a jak jsou důležité údaje v bibliografických citacích článku, knihy/kapitoly v knize a webové stránky a kterou preferují citační metodu. Výsledky – Ze 185 periodik styly AMA, NLM/Vancouver nebo Uniform requirements používá 16 časopisů a 34 v nějak modifikované úpravě. Ze 185 oslovených editorů 37 zodpovědělo první část dotazníku k údajům v citacích a 31 k citačním metodám. Podle nich je důležité vždy uvést autory, název článku/kapitoly, název časopisu/knihy a rok vydání. Ostatní údaje v citacích čtvrtina a více respondentů nepovažuje za důležité. Z citačních metod editoři preferují citation-seqence. Při srovnání názoru editorů a vzorů citací v jimi zastupovaných časopisech se ukázalo, že ani v jednom časopise požadované údaje neodpovídají názoru editora. Originalita/hodnota – Zatímco podle dosud publikovaných názorů jsou příčinou užívání více stylů místo standardizovaného rozdílné potřeby autorů a vydavatelů, tento pilotní výzkum odhalil možnost příčiny i v samotných standardizovaných stylech nedostatečně reflektujících reálnou praxi ve vědeckém publikování.
Tomáš Marek
Published: 1 November 2021
Abstract:
Účel – Při vizuální komunikaci dat v médiích, vědě i vzdělávání musíme brát na zřetel, že jisté procento příjemců bude limitováno ve svém vizuálním vnímání. Znevýhodnění vizuálního vnímání mohou být různorodá a pohybují se na širokém spektru od běžných krátkozrakostí/dalekozrakostí a poruch barvocitu, se kterými je možné se vypořádat relativně jednoduše, až k úplné ztrátě vizuálního vnímání, tedy slepotě. Ta dosud není ve vizualizační komunitě příliš často řešena, přestože vytváří zásadní informační bariéru. Design/metodologie/přístup – Příspěvek je pojat jako koncepční článek, který přináší syntézu poznatků z dosavadních prací a výzkumů v konkrétních tématech a prezentuje je skrze pohled nového kontextu tak, aby poskytl odrazový můstek pro další výzkum, který by měl zaplnit současná palčivá bílá místa. Výsledky – Koncepční článek přináší syntézu dosavadních debat a přístupů k překonávání bariér v oblasti vizuálního vnímání vizualizací a nahlíží na ně v širším kontextu. Jádrem textu jsou pak otázky o smysluplných podobách a přístupech k návrhu možných asistivních technologií i k jejich sociálním aspektům: příspěvek argumentuje, že prostá haptizace vizuálních předobrazů nemusí být dostatečnou cestou, je však nutné promýšlet i sociální aspekty zkoumaných řešení. Originalita/hodnota – Koncepční článek zpracovává v odborné vizualizační debatě upozaděné téma a je v druhém plánu také výzvou k dalšímu bádání v této zásadní problematice.
Michal Lorenz
Published: 30 April 2021
Abstract:
Účel – Anotační praktiky vědců představují jeden ze základních prvků vědecké práce napříč vědními obory. Ve srovnání s praktikami čtení a psaní textů velmi málo prozkoumán. Studie je založena na formativním paradigmatu designu HCI a sociokognitivním paradigmatu informačního chování. Ve výzkumné studii představujeme výsledky zkoumání anotačních praktik vědců pracujících s tištěnými vědeckými texty. Výzkum zaměřujeme na interakce člověka s textem (Human–Text Interaction) s cílem popsat kognitivní práci vědců při anotování a identifikovat její omezení. Výzkumu se zúčastnilo celkem 20 vědců. Zastupují humanitní, společenské a přírodní vědy (lingvistiku, psychologii, geografii) a interdisciplinární výzkum s různým stupněm odbornosti – nováčci (doktorandi), pokročilí (postgraduální výzkumníci), odborníci (docenti a profesoři). Kognitivní práce byla analyzována při anotování vědeckých článků, monografií a diplomových prací.Design/metodologie/přístup – Výzkum byl proveden metodou analýzy kognitivní práce. Design výzkumu byl přirozený – vědci četli ve svém přirozeném prostředí texty dle vlastního výběru s úkolem vytvářet si anotace pro svoji další práci. Každý typ textu četli 15 minut. Během interakce s textem nahlas mluvili o své činnosti. Získané zvukové a obrazové záznamy byly zpracovány pomocí analýzy verbálních protokolů a analýzy abstraktní hierarchie. Výsledky – Celkem bylo pomocí abstraktní hierarchie analyzováno 829 základních anotačních elementů odpovídajících jednoduchému aktu anotování. Podle typu a místa interakce s textem byla vytvořena typologie anotací s 13 kategoriemi. Analýza anotačních praktik odhalila vzorce spoluvýskytu anotačních elementů, některé z nich se vyskytují pravidelně společně v jedné kombinaci. Akty anotování se vyskytují buď izolovaně, nebo se skládají do souborů na sebe navazujících činností, které jsou stopami prohlubujícího se porozumění textu. Vedle aktů a činností anotování se vyskytují také anotační praktiky označované jako metaanotace, které jsou anotacemi k již vytvořeným anotacím, a makroanotace uspořádávající anotace napříč textem a sloužící orientační funkci v textu. Získané výsledky kognitivní práce při anotování naznačují topologické napětí mezi kognitivními funkcemi a nástroji pro psaní poznámek, což má důsledky pro design nástrojů pro čtení a poznámkování elektronických odborných textů.Originalita/hodnota – Příspěvek přináší vhled do anotačních praktik vědců při interakci s odborným textem založený na empirickém výzkumu. Zjištění lze využít při designování anotačních nástrojů elektronických textů. Design anotačního editoru by měl zabránit narušování kognitivních procesů a soustředění vědců přeorientováním jejich pozornosti od textu k výběru anotačního nástroje pro realizaci anotačního aktu. Takový design zajistí přímou interakci člověka s textem místo interakce s anotačním editorem.
Kristýna Kalmárová, Michal Černý, Pavlína Mazáčová, Monika Martonová
Published: 30 April 2021
Abstract:
Účel – Cílem studie je stručně analyzovat současný odborný diskurs a zmapovat aktuální trendy v oblasti využití digitalizovaného kulturního dědictví, zejména jeho aplikace do vzdělávání středoškolských studentů. Na teoretickou studii navazuje drobná výzkumná experimentální sonda, která reflektuje použitelnost jednotlivých přístupů a důrazů odborné literatury při vývoji digitálních vzdělávacích objektů pro české středoškoláky.Design/metodologie/přístup – V první části stručně popisuje český a zahraniční kontext a dále pracuje s přehledovou studií nad texty z databáze Scopus. V druhé části využíváme experimentálního vývoje s využitím drobných výzkumných dat v kvantitativní i kvalitativní formě pro vývoj evaluovaného prototypu.Výsledky – Výsledkem studie je soubor zásad pro tvorbu digitálního vzdělávacího zdroje (DVZ), který pracuje s digitalizovaným kulturním dědictvím. Tento soubor se skládá jednak z kritické systematické reflexe dostupné literatury a také aplikace z ní vyplývajících poznatků do prototypů DVZ, které byly evaluovány se studenty gymnázia v Brně.Originalita/hodnota – Studie přináší syntetizující poznatky v podobě, která je snadno prakticky aplikovatelná. Její závěry mohou posloužit knihovnám, školám či jiným paměťovým institucím při tvorbě vlastních digitálních vzdělávacích objektů využívajících digitalizované kulturní dědictví.
Jiří Stodola
Published: 30 April 2021
Abstract:
Účel – Cílem článku je uvedení specifického konceptu pravdy do katalogizační teorie, jejíž součástí je ontologický model bibliografického univerza. Zabývá se problémem, jak je možné využít konkrétní teorie pravdy při stanovování pravdivosti a pravděpodobnosti bibliografického záznamu.Design/metodologie/přístup – Zvoleným teoretickým východiskem je klasická adekvační teorie pravdy kombinovaná s Tarského sémantickou teorií pravdy a s Popperovým pojetím pravděpodobnosti. Jedná se o teorie, které můžeme zařadit k tzv. korespondenčním koncepcím pravdy, jejichž základem je přesvědčení, že pravda je shoda myšlení a skutečnosti.Výsledky – Pojetí katalogizace jako vytváření výpovědí o entitách, které mohou nabývat hodnoty pravda či nepravda, může fungovat jako ideální model, napomáhající katalogizátorovi k analýze a reflexi katalogizačního procesu.Originalita/hodnota – Kombinace adekvační teorie pravdy s teorií sémantickou je originálním řešením. Uvedení klasických teorií pravdy do katalogizační teorie představuje nový příspěvek.
Jela Steinerová
Published: 30 April 2021
Abstract:
Účel – Cieľom príspevku je nanovo interpretovať etiku tvorby informačných produktov v digitálnej revolúcii v rámci informačnej etiky.Design/metodológia/prístup – Východiskom sú teoretické analýzy modelov informačného správania človeka v digitálnom prostredí a analýzy prístupov informačnej etiky a tvorby produktov. Zdôrazňuje sa etika tvorby ako sociokultúrne a kolaboratívne praktiky s využitím digitálnych nástrojov. Analyzujú sa etické princípy vedeckého výskumu, etické problémy tvorby informačných produktov v digitálnom prostredí a digitálna informačná etika. Využívajú sa metódy analýzy a modelovania informačného produktu v digitálnom prostredí v kontexte informačnej etiky.Výsledky – Tvorba informačných produktov v digitálnom prostredí je interpretovaná v sociokultúrnom rámci ako špecifická informačná praktika s etickým rozmerom. Vymedzuje sa etika tvorby a etické problémy tvorby produktov v digitálnom prostredí s dôrazom na hodnoty informácií, kolaboráciu, vizualizáciu. Navrhuje sa hodnotová analýza a hodnotovo podmienený a participatívny dizajn informačného produktu.Originalita/hodnota – Predstavuje sa novší konceptuálny model informačného produktu v kontexte digitálnej informačnej etiky s novými zložkami intuície, verifikácie, kolaborácie a kontextového prepájania. Navrhuje sa novší prístup k tvorbe produktov s integráciou etických faktorov a kultivovanie etického povedomia tvorcov a informačných profesionálov.
Miroslava Beňačková, Pavlína Kočišová, Vojtěch Kopský, Frank Richard Mally, Natalie Ostráková
Published: 30 November 2020
Abstract:
Účel – Článek pojednává o problematice signifikantních vlastností digitálních objektů a stanovuje si za cíl tento koncept aplikovat v rámci Národní digitální knihovny. V textu jsou představeny jak různé přístupy k otázce signifikantních vlastností a jejich určování, tak i jejich různé druhy. Cílem je ale pokusit se určit data-centrické technické vlastnosti zvukových a obrazových souborů v rámci NDK, které je vhodné uchovat a představit návrh jejich zápisu. Zařazením se jedná o výzkumnou studii. Design/metodologie/přístup – Metodologicky se jedná o analýzu. Shrnuje rozličné přístupy k signifikantním vlastnostem v mezinárodních institucích a postupy při jejich stanovení. Blíže pojednává o možnostech jejich zápisu do standardu PREMIS a věnuje se také duplicitě informací. V návaznosti na to předkládá výčet technických vlastností, které jsou námi považovány za signifikantní. Výsledky – Analýza technických vlastností v rámci standardů NDK a signifikantních vlastností doporučených jinými institucemi umožnila určení signifikantních vlastností pro zvukové a obrazové soubory jednotlivých objektů v rámci NDK. Tento výčet může být v budoucnu použitý jako podklad při případné implementaci signifikantních vlastností do standardů NDK.Originalita/hodnota – Přínosem článku je ucelený pohled na problematiku signifikantních vlastností a vytvoření podkladů k dalšímu vývoji standardů NDK. Zmiňuje také další typy signifikantních vlastností, kterým je potřeba se v budoucnu věnovat.
Iva Zadražilová, Jana Kurfürstová
Published: 30 November 2020
Abstract:
Účel – Výzkumná studie představuje výsledky výzkumu zaměřeného na využívání portálu Knihovny.cz českými knihovníky a knihovnicemi. Pozornost byla zaměřena zejména na dovednost vyhledávání na portále, práci s uživatelským účtem, využití funkcí portálu a důvody používání či nepoužívání portálu. Design/metodologie/přístup – Výzkum byl realizován na podzim roku 2019 formou online dotazníku, který vyplnilo 273 respondentů. Výsledky – Vyhodnocením nasbíraných dat se podařilo získat přehled o míře využívanosti portálu a obeznámenosti s jeho funkcemi mezi knihovníky v závislosti na tom, zda je jejich knihovna zapojena do portálu a zda absolvovali školení práce s portálem Knihovny.cz. Originalita/hodnota – Poznatky výzkumu umožnily přizpůsobení propagační a edukační činnosti týmu Knihovny.cz potřebě zvyšovat povědomí o portálu.
Helena Novotná
Published: 30 November 2020
Abstract:
Účel – Práce je zaměřena na problematiku uchovávání zvukových nosičů v muzeích České republiky. Jedná se o téma, které dosud nebylo dostatečně zpracováno a v České republice v porovnání se zahraničím stojí na pozadí veřejného zájmu. Článek představuje výzkumnou studii.Design/metodologie/přístup – Výzkumné šetření je kvantitativního typu. Bylo zde použito dotazníkové šetření. Návratnost ve vzorku o 1078 položkách dosáhla 28 %.Výsledky – V muzejních institucích se nejčastěji vyskytují optické nosiče, ale ve sbírkách jsou zastoupeny i nosiče ostatních a exotických typů, mnohdy blížící se konci fyzické životnosti. Ne všechny zvukové sbírky prošly zpracováním, a nejsou o nich proto známé bližší podrobnosti. Digitalizace, která představuje nosné téma výzkumu i celého článku, je v současné době prostředkem k uchovávání zvukových obsahů, ale také procesem spjatým s mnohými problémy. Pokud je sbírka nezpracovaná, nelze uvažovat o digitalizaci, a jestliže zpracována je, nemusí být digitalizace možná pro nedostatek finančních prostředků nebo personálních kapacit.Originalita/hodnota – Práce představuje okrajové téma, které nebylo předmětem zkoumání v minulosti. Identifikuje problematická místa na základě výzkumu zvukových nosičů v muzejních institucích České republiky. Je nutné zdůraznit především nejednotnou evidenci těchto institucí, která komplikuje realizaci jakýchkoliv výzkumů mezi muzei.
Michal Černý
Published: 30 November 2020
Abstract:
Účel – Studie se zaměřuje na analýzu konceptu onlife jako přístupu, který překonává dualitu dvou světů – světa smyslové zkušenosti a online světa. Zaměřuje se na to, co přijetí konceptu jednoho sjednoceného epistemického pole přináší a nabízí aplikaci do informační vědy a pedagogiky.Design/metodologie/přístup – Studie má teoretický charakter, takže nabízí kritickou diskusi dualistického pojetí „online a offline“ a analyzuje dopad konceptu onlife na oblasti filosofie edukace nazíranou perspektivou filosofie informace. Vychází z fenomenologicko-pragmatistických východisek, opírající se především o dílo Martina Heideggera, Marca Johnsona, Johna Deweyho a Luciana Floridiho.Výsledky – Výsledkem textu je jednak nové promyšlení konceptu onlife z perspektivy, která není Floridimu vlastní, tedy z perspektivy fenomenologie a pragmatismu, ale také naznačení možného spojení filosofie výchovy a filosofie informace, které integrujeme konceptem filosofie edukace.Originalita/hodnota – Článek nabízí vlastní koncepci reflexe konceptu onlife, jako významného stavebního kamene jak v teoretických disciplínách – filosofie informace, výchovy, ontologie, epistemologie, tak také v konkrétních aplikacích knihovní nebo školní praxe.
Jan Trnka, Pavla Janásková
Published: 30 November 2020
Abstract:
Účel – Pozornost je zaměřena na problematiku filmového scénáře, donedávna zcela opomíjenou, a to navzdory jeho klíčové roli pro filmaře, historický výzkum i nezastupitelné místo ve sbírkách/fondech paměťových institucí. Cílem je na teoretické rovině objasnit v mnoha ohledech paradoxní a nejednoznačnou podstatu scénáře a reflektovat vlastní přístup k této entitě na rovině klasifikačních a katalogizačních postupů uplatňovaných v Knihovně Národního filmového archivu.Design/metodologie/přístup – Jako výchozí a zastřešující paradigma implicitně slouží nová filmová historie. Po jejím vzoru je kladen důraz na analýzu široké škály primárních pramenů, a kromě filmových teorií jsou zohledňovány i koncepty a metodika z přidružených oblastí, například literární vědy či knihovnictví. Ve snaze o komplexnější podchycení tématu je v dílčích ohledech využíváno postupů kvalitativního i kvantitativního výzkumu, například textové, diskurzivní a statistické analýzy.Výsledky – Představeny jsou hlavní, protichůdné teoretické koncepty scénáře jako „díla“ a „textu“, navržena perspektiva kombinující-smiřující tyto přístupy a s ohledem na proměnlivost podoby scénáře naznačen směr opětovného promýšlení otázky scénáře jakožto druhového a pojmoslovného problému. Nakonec je představena sbírka scénářů Knihovny Národního filmového archivu a klasifikačně katalogizační postupy, kriticky zhodnoceny možnosti jejich dalšího rozvoje i nedostatky užívaných metod a nástrojů.Originalita/hodnota – Téma je otevřeno s ohledem na množství přístupů ke scénáři napříč obory, zároveň nedostatečnou probádanost problému mimo oblast filmových studií a screenwriting studies či absenci klasifikačně katalogizačních standardů pro scénáře. Ať již zde sdílené praktické know how nebo závěry studie, týkající se například proponovaného flexibilního a prospektivně udržitelného přístupu ke scénáři, představují sumu potenciálně přenositelných poznatků, využitelných dalšími obory a institucemi pro filmový scénář i jemu povahou blízké efemérní entity.
Published: 14 May 2020
Abstract:
Účel – Cieľom príspevku je analyzovať prínosy aj obmedzenia metodológie fenomenografie, ktorá bola uplatnená v nedávnych výskumoch informačnej vedy na KKIV. Stručne sa analyzujú vybrané štúdie využívajúce fenomenografiu v informačnej vede (Limberg et al., 2012; Bruce, 2016; Andretta, 2010; Webber et al., 2005; Diem & Lupton, 2012; Virkus, Bagimbola, 2013 ai.).Dizajn/metodológia/prístup – Analyzujú sa vybrané štúdie založené na dizertačných prácach zameraných na informačnú gramotnosť (Fázik, 2019), informačnú etiku (Nováková, 2018) a projekt informačného správania vedcov (Steinerová, 2018) s uplatnením meta-analýzy. Štúdie využívajú metodológiu fenomenografických analýz kombinovaných so zberom dát prostredníctvom polo-štruktúrovaných rozhovorov, dotazníkov, písomných úloh, informačných horizontov študentov. Analýzy sa kombinujú aj s pojmovým modelovaním a vizualizáciou výsledných konceptuálnych priestorov v záverečných modeloch informačnej gramotnosti, informačnej etiky a informačného prostredia vedeckej komunikácie.Výsledky – Predstavujú sa spoločné aspekty vybraných fenomenografických štúdií, najmä vzťahy k digitálnym technológiám, emocionálne podložie, motivácie a sociálne a situačné reprezentácie. Výhodami fenomenografických analýz sú bohaté kontexty odkrývajúce príčiny problémov v oblastiach informačnej gramotnosti, informačnej etiky a informačného správania. Obmedzeniami metodológie sú náročnosť viacnásobných analýz a interpretácií získaných dát, verifikovanie výsledkov, prekonávanie subjektivity a validita výskumov. Preto sa zvyčajne vybrané metódy kombinujú s inými metódami výskumu, napríklad pozorovanie, riešenie úloh a problémov, vizualizácie reprezentácií informácií ap.Originalita – Charakterizuje sa inovatívny prístup k fenomenografickým analýzam v informačnej vede. Potvrdzujeme predstavy o sociokognitívnych, sociotechnologických a sociokultúrnych základoch využívania informácií v oblastiach informačnej gramotnosti, informačnej etiky a informačného správania. Na základe analýz sa predstavujú konceptuálne modely informačných interakcií, digitálnej gramotnosti a digitálnej etiky s aplikáciou nových poznatkov fenomengrafických štúdií. Formulujú sa odporúčania na podporu informačnej gramotnosti, informačnej etiky študentov a na formovanie informačného prostredia a informačných infraštruktúr akademických inštitúcií.
Published: 14 May 2020
Abstract:
Účel – Účelem této komparační analýzy je srovnání rozsahu funkcí nabízených pěti citačními manažery: Citace PRO, Citavi, EndNote, Mendeley a Zotero.Design/metodologie/přístup – Na základě stanovených kritérií a odborných zdrojů k tématu byly definovány analyzované funkce. Ty byly testovány pomocí reálných dat o publikacích, případně jejich plných textů.Výsledky – Výsledky popisují silné a slabé stránky jednotlivých citačních nástrojů v osmi funkčních klastrech. Prezentovány jsou jak funkce obsažené ve všech nástrojích, tak i ty specifické (např. pokročilý informační management v Citavi), příp. specifický přístup k jejich nastavení (např. formáty pro export citací v jednotlivých nástrojích). Na závěr jsou kvantitativně srovnány rozsahy funkcí testovaných citačních manažerů pro srovnání jejich bohatosti celkově i v jednotlivých klastrech pro shrnutí specializací nástrojů na určitou oblast (např. kolaborativní a komunikační funkce v Mendeley).Originalita/hodnota – Rozsah funkcí je základním kritériem pro volbu vhodného nástroje pro konkrétního uživatele i východiskem pro edukaci uživatelů pro efektivní využití citačních manažerů. Cílem článku není srovnání uživatelského pohledu na nástroje a v nich nabízené funkce, pouze deskripce těchto funkcí a jejich rozsahu.
Michal Lorenz
Published: 14 May 2020
Abstract:
Digitální transformace a ProInflow v době nouzového stavu
Published: 14 May 2020
Abstract:
Účel – Luciano Floridi navrhuje budovat etiku informace, kterou nahrazuje informační etiku z pohledu analýzy procesů, ke kterým dochází v infosféře. Jeho východiskem je snižování entropie v ní, které identifikuje definitoricky s dobrem a naopak nárůst entropie je pro něj definicí zla. Cílem studie je poukázat na to, že etiku informace je možné stavět nikoli na entropii ale na dynamické komplexitě, kterou ve studii zavádíme. Design/metodologie/přístup – Článek systematicky analyzuje Floridiho východiska v oblasti definice infosféry a entropie a na základě jejich kritické diskuse navrhuje – z fenomenologicko-pragmatistické pozice alternativní řešení přístupu k etice informace. Výsledky – Výsledkem je zavedení pojmu dynamické komplexity jako východiska pro etiku informace. Vychází nejen z kritiky problémů, které se pojí s entropií v infosféře, ale také z důrazu na tělesnost, jako jednoho z pilířů lidského myšlení v pracích Lakoffa a Johnsona. Tyto úvahy pak promítá do praktických implementací, kterým je věnována závěrečná část článku. Originalita/hodnota – Článek nabízí vlastní koncepci etiky informace, které umožňuje komplexnější a lépe aplikovaný přístup, než původní Floridiho východisko v entropii.
Published: 6 November 2019
Abstract:
Účel – Článek představuje metadatový standard PREMIS, který se používá pro zápis archivačních metadat, je diskutována historie standardu, struktura a možnosti jeho užití v různých institucích a aplikacích. Primárně ale přibližuje jeho implementaci v standardech Národní digitální knihovny České republiky (NDK). Cílem je poukázat na jeho výhody a na směry, jakými by se mohl Standard NDK v oblasti zápisu archivačních metadat ubírat. Zařazením se jedná o případovou studii. Design/metodologie/přístup – Metodologicky se jedná o analýzu. V její úvodní části je shrnuta historie standardu PREMIS, jeho části a proměny. Následně se článek věnuje konkrétním detailům aplikace standardu PREMIS v NDK, používaným elementům a řízeným slovníkům. Taktéž se zmiňuje způsob aplikace PREMIS v zahraničních institucích. V poslední části se potom nastiňuje výhled užití PREMIS v NDK a možné implementace jeho dalších funkcí, což je ukazatelem, jakým směrem se bude vývoj v NDK ubírat. Výsledky – Analýza ukázala způsoby užití standardu v některých zahraničních institucích, některé z nich jsou zvažovány v budoucím rozvoji Standardu NDK. Jedná se například o možnost popisu na úrovni reprezentace a popisu intelektuální entity jako objektu dlouhodobého uložení; nebo o přidání elementu rozšíření u objektu pro zachycení co nejkomplexnějších technických vlastností. Originalita/hodnota – Přínosem článku je ucelený pohled na využití mezinárodního standardu PREMIS ve Standardu NDK a naznačení dalšího možného vývoje. Spolu s tím jsou diskutována rozhodnutí, která za těmito změnami stojí.
Published: 6 November 2019
Abstract:
Účel – Záměrem šetření, jehož výsledky jsou předkládány v této výzkumné studii, bylo získat informace o kompetencích seniorů v oblasti informační gramotnosti a o jejich zájmu o vzdělávání v různých tématech, která se týkají práce s internetem a s ICT. Hlavní výzkumná otázka byla zaměřena na zjištění témat, ve kterých se senioři chtějí vzdělávat. Design/metodologie/přístup – Tento výzkum je součástí empirické části disertační práce autorky a navazuje na již publikované výsledky kvalitativního výzkumu potřeb seniorů v práci s internetem. Získané výsledky bylo následně zapotřebí ověřit na úrovni zobecnitelnosti pomocí kvantitativního výzkumu, pro který byla zvolena forma dotazníkového šetření a v rámci kterého se podařilo získat více než 750 responzí. Výzkumný design byl nastaven na parametry aplikovaného výzkumu a kvantitativní šetření bylo jednou z jeho součástí. Výsledky – Výzkum ukázal, že senioři mají obecně velký zájem se vzdělávat, a to i prostřednictvím knihoven. Témata, která jsou pro ně zajímavá, častěji souvisí přímo s prací s obsahem (např. úprava fotografií), než s používáním softwaru a ovládáním nástrojů typu e-mail, textové editory apod. Současně deklarují poměrně velkou míru kompetencí v každodenních činnostech prováděných prostřednictvím internetu a technologií. Originalita/hodnota – Vzhledem k faktu, že proces vzdělávání seniorů v knihovnách není řešen rámcově a systematicky a každá knihovna si připravuje lekce sama, bylo deset témat, která vzešla z výzkumu, didakticky zpracováno do vzdělávacích lekcí. Tato metodická příručka je volně dostupná přes portál eknihy.knihovna.cz a má ambice stát se praktickým návodem nejen pro knihovníky, ale i další instituce, které se vzděláváním seniorů zabývají.
Published: 6 November 2019
Abstract:
Účel – Text je výzkumnou studií z oblasti analýzy obrazu využívající funkci informační entropie, a představuje alternativu k netransparentní práci s obrazy využívající neuronové sítě, která je v současnosti dominantní. Zároveň odkazuje na významný moment prolínání vědy a umění v oblasti abstraktního umění počátku 20. století. Design/metodologie/přístup – Popisuje výzkum, v němž bylo dílo Františka Kupky použito jako vstupní obrazová informace v experimentu zahrnujícím originální metodu obrazové analýzy využívající funkci informační entropie (Rényiho entropie). Výsledky – Hlavním přínosem textu je design experimentu, který zahrnoval nejen výpočet informační entropie obrazu, ale i lidské třídění obrazového materiálu a porovnání pomocí regresní analýzy a byl navržen jako pilotní průzkum zaměřený na vztah lidského vnímání, strojového vidění a přirozené i simulované komplexity. Originalita/hodnota – Text poukazuje na současný stav v oblasti strojového vidění, jeho zvyšující se neprůhlednost (zejména v případě používání neuronových sítí) a potřebu ho lépe teoreticky i prakticky uchopit pomocí jiných přístupů, např. pomocí navrženého matematického modelování.
Published: 6 November 2019
Abstract:
Účel – Článek se zabývá optickými datovými disky ve fondu dvou největších tuzemských knihoven, změnou role těchto médií v posledních desetiletích a jakým rizikům čelí. Představuje projekt CDArcha, který nabízí nástroje na ochranu obsahu datových optických disků a nastiňuje kroky, které bude do budoucna nutné přijmout, aby data uložená na nosičích zůstala dlouhodobě přístupná pro uživatele knihoven.  Design/metodologie/přístup – V první části, která se zabývá situací v Národní knihovně ČR v 90. letech a na počátku nového století, článek vychází z analýzy projektových dokumentů a dalších materiálů, jenž k tématu vznikly. Druhá část se pak věnuje situaci v Moravské zemské knihovně a popisu projektu CDArcha. Výsledky – Článek popisuje, jaké strategie dvě největší české knihovny v minulosti užívaly v ochraně optických disků ve svých fondech. Nástroje popsané ve druhé části umožňují paměťovým institucím extrahovat data z ohrožených disků a bezpečně je uložit na centrálním serveru a zajistit jim tak ochranu na bitové úrovni. Originalita/hodnota – Přínosem článku je shrnutí výzkumných aktivit Národní knihovny ČR v oblasti optických disků – téma bylo odbornou knihovnickou komunitou opomíjeno, samotné projektové zprávy jsou dnes dostupné již jen ve Webarchivu NK ČR. Projekt CDArcha, který zapadá do výzkumných a vývojových aktivit Moravské zemské knihovny, nabízí pro knihovny a další paměťové instituce nástroje pro ochranu dat uložených na optických discích.
Published: 6 November 2019
Abstract:
Účel – Cílem předkládané odborné studie je ozřejmit přínosy zavedení procesu fotografického snímání etiket gramofonových desek v souvislosti s problematikou evidence sbírek fonotéky Národního muzea – Českého muzea hudby. Digitalizace etiket, v tomto případě standardních šelakových desek, je v textu nahlížena jako nebývale účinný nástroj pro evidenční praxi muzejní práce. Zachycení digitálního obrazu etikety zároveň přináší další výhody týkající se popisu, studia i hodnocení sbírek tohoto typu zvukových nosičů. Design/metodologie/přístup – Na základě průzkumu fyzického stavu sbírky zvukových nosičů a dochovaných evidenčních pomůcek bylo provedeno vlastní zavedení fotografického snímání etiket gramofonových desek. Následné zpracování elektronické evidence ve formě tabulky vytvořilo za pomoci dostupných nástrojů (řazení a filtrace) základ pro odborné zhodnocení sbírky a sestavení statistického přehledu. Výsledky – Zamýšlenými výsledky průzkumu sbírky gramofonových desek jsou 1) evidenční tabulka sbírky s odborně-kriticky vybranými kategoriemi 2) na jejich základě vypracované statistiky, ve kterých jsou vyhodnoceny nejčastější výskyty (např. nejčastější druh poškození, nejčastější výskyt vydavatelských firem atd.). Stěžejním výsledkem je však samotné zavedení fotografické digitalizace etiket nosičů jako účinné pomůcky k jejich evidenci, bez které by výše jmenované výsledky ani nevznikly. Originalita / hodnota – Přínosem celého průzkumu je celá řada výhod digitální podoby evidence, která překonává tradiční zavedené metody v praxi paměťových institucí (zejména v knihovnách a muzeích), a to hned v několika rovinách: v dlouhodobé šetrností ke sbírkovým předmětům, v urychlení samotného evidenčního procesu, ve snadnější dostupnosti digitalizovaného obsahu a v potenciálu mnohem komplexnějšího hodnocení jak jednotlivých sbírkových předmětů, tak sbírky jako celku.
Jiří Dufka, Eva Chodějovská, Miloš Pacek, Petr Žabička
Published: 1 May 2019
Abstract:
Účel – Odborný článek představuje online dostupné nástroje určené pro práci se starými mapami vyvinuté v Moravské zemské knihovně. Virtuální mapové sbírky, které v posledním desetiletí lépe zpřístupnily mapové bohatství České republiky široké veřejnosti, využívají pro efektivnější vyhledávání tzv. “geografické” či “časoprostorové” vyhledávání. Předpokladem pro jeho použití je ale uvedení základních údajů o zpracovávané mapě – rozsah zobrazeného území, míra podrobnosti mapy, datace – a v případě rozsáhlých mapových děl přispívá k efektivnějšímu vyhledávání i standardizace bibliografických záznamů. Design/metodologie/přístup – Článek se v úvodu věnuje představení výhod geografického vyhledávání a jeho využití v online katalozích paměťových institucí. Hlavní prostor je pak věnován popisu jednotlivých katalogizačních nástrojů usnadňujících zpracování starých map. Výsledky – Popisované online nástroje představené v článku umožňují uživatelům snadno získat atributy potřebné pro geografické vyhledávání, tedy rozsah území mapového pole a měřítko. Konkrétně pro získání souřadnic vymezujících mapové pole jde o nástroj BoundingBox, pro přesnější a dokonalejší georeferencování digitalizovaných map lze využít nástroj Georeferencer (online dostupný na portálu staremapy.cz). Měřítko, tedy údaj o podrobnosti mapy, umožňuje vypočítat nástroj Kalkulátor měřítka, a to jak v případech, kdy není na staré mapě zapsáno vůbec, tak i tehdy, je-li vyjádřeno pouze graficky. Nástroj Mapseries garantuje shodný zápis a tím i vyhledatelnost jednotlivých sekcí mapových děl napříč institucemi. Originalita/hodnota – Nástroje vycházejí z katalogizační praxe. Nenahrazují kartometrickou analýzu. Jsou zamýšleny jako user friendly online dostupné pomůcky, které mají zajistit pohodlné a rychlé zpřístupnění mapového bohatství v České republice, roztroušeného mezi řadu paměťových institucí. Na vzniku popisovaných nástrojů se zcela nebo zčásti podílela Moravská zemská knihovna v Brně v rámci svých výzkumných a vývojových aktivit.
Jaroslav Kvasnica, Andrea Prokopová, Zdenko Vozár, Zuzana Kvašová
Published: 1 May 2019
Abstract:
Účel – Článek poskytuje přehled možných vstupních kritérií při archivaci webových stránek webovými archivy a popisuje, jaký dopad může mít jejich nastavení na výsledná archivní data v rovině obsahové, formátové a technické. Nastavení vstupních parametrů při webové archivaci přímo determinuje výslednou podobu archivního obsahu a v případě realizování výzkumu nad těmito daty badatelé potřebují znát jejich provenienci. Bez těchto znalostí není pro badatele možné pracovat s archivními daty jako s reprezentativními. Design/metodologie/přístup – Stěžejní metodou pro zpracování článku byla datová analýza indexu, tj. seznamu všech digitálních objektů českého webového archivu (Webarchivu) Národní knihovny ČR, a vstupních proměnných při tvorbě archivních dat. Konkrétně byla zkoumána jejich provenience, autenticita nebo obsah. V neposlední řadě pak i technická stránka věci, kterou je například nastavení sklízečů. Analýza vychází z praxe a proběhla nad reálně sklizenými daty. Výsledky – V článku jsou shrnuty faktory, které ovlivňují výslednou podobu archivních dat. Zaprvé jsou to faktory, které mají dopad na sběr dat, což jsou technická nastavení, strategie výběru zdrojů, tzv. Collection policy, a legislativa. Zadruhé se jedná o nakládání s archivními daty, a to zejména o pravidla pro jejich mazání a omezování přístupu k obsahu. V článku je dále popsána analýza indexu webového archivu, která přinesla kvantifikovaný pohled na archiv a ukázala počty digitálních objektů, procentuální zastoupení souborových formátů, složení domén a vývoj archivu v čase. Originalita/hodnota – Největším přínosem článku je ucelený náhled na data uložená ve Webarchivu, jakým způsobem vznikají a co jejich vznik ovlivňuje. Toto je stěžejní pro všechny potenciální badatele, kteří mají zájem pracovat s daty Webarchivu a kteří potřebují znát provenienci dat pro svůj výzkum.
Published: 1 May 2019
Abstract:
Účel Cílem článku je identifikovat v rámci filosofie a informační vědy formulované principy informační etiky; prozkoumat pojem dezinformace a jeho roli v principech informační etiky; rozčlenit jednotlivé oblasti informační etiky podle jednotného kritéria; identifikovat možná dilemata a určit, jakou roli v těchto dilematech hraje dezinformace; aplikovat principy informační etiky na řešení základních dilemat informační etiky.Design/metodologie/přístup Postupujeme od induktivně stanoveného problému (problém dezinformování) k hledání teoretických východisek (koncept dezinformace, principy informační etiky, oblasti informační etika a s nimi spjatá dilemata), která uvádíme do vzájemného vztahu, aby je bylo možné aplikovat na problém, a tak napomoci jeho řešení.Výsledky – Pro řešení problémů spojených s desinformováním jsou vhodné principy pracující s pojmem informace/entropie. Dilemata napříč informační etikou vedou mezi právem na informace (informace jako zdroj), svobodou slova (informace jako produkt) a cenzurou (informace jako cíl). Nezávislost informace na pravdivosti (alethická neutralita) selhává při řešení problému dezinformace.Originalita/hodnota – Jedná se o ojedinělou snahu řešit problém dezinformování pomocí teoretického nástroje.
Published: 1 May 2019
Abstract:
Účel – Odborný článekpředstaví rozvoj a extenzi Geografické bibliografie ČR online – GEOBIBLINE v posledních letech. Nastíní také rostoucí význam analytického popisu v rámci databáze. Poukáže i na spolupráci odborných knihoven a dalších institucí. Design/metodologie/přístup Článek v úvodu ozřejmí jak a proč vznikl celý projekt GEOBIBLINE. Prostřednictvím připomenutí publikační činnosti o zásadních výsledcích projektu se pak stručně zmapuje celý jeho vývoj od roku 2008 až k roku 2017. Autorky se dále dotýkají témat jako je aktuální struktura bibliografických záznamů v GEOBIBLINE, počty plných textů a geografické vyhledávání kartografických dokumentů MapRank search. Pozornost je věnována katalogizaci a věcnému popisu grafiky včetně analytického popisu grafiky. Následně se článek zaměřuje na rostoucí význam analytického popisu v rámci GEOBIBLINE a související spolupráci s bází analytické bibliografie ČR – ANL. Výsledky – Výsledkem článku je představení projektu GEOBIBLINE v celé jeho šíři, spolu s aktuálními novinkami po obsahové, technologické stránce i ohledně spolupráce institucí. Článek pomáhá také nastínit, co může Česká geografická bibliografie online nabídnout v rámci spolupráce institucím i jednotlivcům. Originalita/hodnota – Všem potenciálním uživatelům či spolupracovníkům z řad odborné i laické veřejnosti je představen projekt GEOBIBLINE se svými obsahovými i technologickými novinkami. Ukazuje se, že GEOBIBLINE se může stát příkladem dobré praxe nejen ohledně samotné tvorby bibliografické databáze a jejího fungování, ale také co se týká bibliografického zpracování netradičních druhů dokumentů (staré mapy, veduty, stereoskopické diapozitivy apod.).
Published: 30 April 2019
Abstract:
Účel – Předložená studie sleduje vztah knihoven jako vzdělávacích institucí, které mají za cíl formovat širokou skupinu čtenářů. Snaží se ukázat jisté prameny této sociálně pedagogické praxe v prvním knihovním zákonu a následně sleduje – na konkrétních příkladech, ale také na širším historiografickém konceptu – vztah fenoménu masové práce se čtenářem v kontextu edukace různých cílových skupiny, především mladých čtenářů, dělníků a rolníků. Design/metodologie/přístup – Ve studii vycházíme z archivních výzkumů, které provádějí po mnoho let naši studenti v rámci sledování dějin konkrétních knihoven. Tato zjištění pak analyzujeme na základě studia obecně historických pramenů a legislativních změn. Výsledky Studie tvůrčím způsobem sleduje to, jak se masová práce se čtenářem, jako jistý sociálně-pedagogický projekt uplatila v konkrétních knihovnách a to, v jakém legislativě-hodnotovém rámci k těmto aktivitám docházelo. Originalita/hodnota – Fenomén masové práce se čtenářem bývá zkoumán optikou sociologickou nebo historiografickou, námi zvolené pojetí kombinující legislativní, sociálně-pedagogické a historiograficky regionalistické pojetí nabízí nové perspektivy a možnosti interpretace studovaných fenoménů v konkrétních knihovnách.
Michal Lorenz
Published: 31 October 2018
Abstract:
Úvodní proslov k číslu Introduction
Petr Ulrich
Published: 31 October 2018
Abstract:
Účel – Prudký rozvoj informačních technologií spolu se sociálními sítěmi vytvořil bezprecedentní prostředí, ve kterém jsou dezinformace a s nimi spojované informační operace povýšeny na velmi účinné a devastující zbraně hromadného ničení. Účelově vedená dezinformační kampaň v kyberprostoru již dnes dokáže ovlivnit výsledky demokratických voleb na úrovni světové velmoci. Jedná se proto o velmi závažné celospolečenské téma a problém, u kterého dosud neexistuje účinná obrana. Naším cílem je zmapovat aktuální přístupy boje proti dezinformaci z pohledu provozovatele technologických platforem, které jsou pro šíření dezinformace zneužívány, a navrhnout jednoduchý kategorizační model obranných informačních strategií. Design/metodologie/přístup – Hlavní otázkou, kterou si klademe, je, jak vlivné technologické společnosti ve svých procesech, nástrojích a vizích dalšího produktového směřování reagovaly na událost prezidentských voleb v USA v roce 2016. Svou pozornost zúžíme pouze na oblast sociálních sítí a sledované období uzavřeme březnem 2018. Tato teoretická práce bude založena na následujících metodických postupech: a) Dokumentová analýza primárních zdrojů publikovaných jednotlivými sledovanými technologickými společnostmi. b) Mediální analýza zpravodajských zdrojů, které situaci komentují jak z pohledu informační strategie, tak i z pohledu různých sociokulturně-politických „spouštěčů“. Výsledky – Na základě analýzy sledovaných technologických společností a sociokulturně-politických „spouštěčů“ jsme stanovili základní kategorizaci informačních strategií boje proti dezinformaci a promítli ji do první verze funkčního modelu, jaký dosud ještě nebyl pro tuto potřebu vytvořen. Z dílčích strategií se jako nejnosnější prokázala strategie postavená na automatizovaných fact‑checking systémech s podporou umělé inteligence. Originalita/hodnota – Mediátorům obsahu, tedy vydavatelům a jejich redakcím, je již v současnosti věnováno mnoho pozornosti v řadě studií a analýz, které navazují na rozsáhlý historický výzkum v oblasti vývoje médií a komunikace. Na druhou stranu rovina informační strategie provozovatele komunikační platformy, na kterou se v naší analýze zaměřujeme, je v tomto kontextu online světa novou a dosud nepříliš probádanou oblastí, která přináší nové otázky a výzvy s ohledem na řízení těchto platforem z perspektivy oborů informačního managementu a informační politiky.
Published: 31 October 2018
Abstract:
Účel – Cieľom príspevku je vymedzenie informačného prostredia v kontextoch vedeckej komunikácie a vedeckej dátovej gramotnosti vedcov v SR. Definujú sa základné pojmy ako informačné prostredie, vedecká komunikácia, dáta, vedecké dáta, dátová gramotnosť, vedecká dátová gramotnosť. Vymedzujú sa problémy interpretácie dát v informačnej vede, najmä typy dát v súvislosti s manažmentom vedeckých dát. Dizajn/metodológia/prístup – Využívajú sa výsledky dvoch štúdií informačného správania a vedeckej dátovej gramotnosti vedcov v SR. Aplikuje sa kvalitatívna aj kvantitatívna metodológia výskumu, pojmové mapovanie a modelovanie. Výsledky – Z kvalitatívneho výskumu informačného správania vedcov SR sa predstavujú základné typy vedeckých dát ilustrované v pojmovej mape a informačné správanie vedcov. Výsledky prvého prieskumu vedeckej dátovej gramotnosti vedcov v SR ako súčasti medzinárodného porovnávacieho online prieskumu naznačujú ochotu vedcov zdieľať vedecké dáta. Potvrdzujú sa rozdiely medzi disciplínami, záujem o kurzy manažmentu vedeckých dát a obavy z dezinterpretácie dát. Formulujú sa návrhy pre vedeckú dátovú gramotnosť a manažment vedeckých dát a obsah vzdelávania kurzov analýzy a vizualizácie dát. Originálnosť/hodnota – Predstavuje sa novšia interpretácia informačného prostredia. Z výsledkov štúdií sa prvýkrát predstavuje obraz o informačnom prostredí vedcov v SR. Navrhuje sa koncepcia akademických informačných ekológií a novší model akademickej knižnice a podpora vedeckej dátovej gramotnosti a dátovej infraštruktúry ako novšie perspektívy informačnej vedy.
Michal Černý
Published: 31 October 2018
Abstract:
Účel  Cílem článku je ukázat problematiku sociability jako jednoho ze stěžejních konceptů v teoriích, které se vztahují k vzdělávání v online prostředí. Učení se v kyberprostoru je tématem, které je výzkumně systematicky zkoumáno, ale přehledová studie k jeho vztahu k sociabilitě a sociálním interakcím vůbec do jisté míry chybí. Design/metodologie/přístup – Článek na počátku vymezuje téma online vzdělávání a dále se snaží sledovat klíčové koncepty a teorie, které s ním pracují, jako je konektivismus, kybergogika, imerzivní učení atp. Dále se zaměřuje na otázku, jakým způsobem je možné sociální interakce v online prostředí měřit a analyzovat. Výsledky – V rámci článku se ukazuje, že téma sociability je v online učení vnímané jako cosi esenciálního, jakkoli očima klasické pedagogiky by se mohlo zdát, že online prostředí vede k oslabování sociálních vazeb a interakcí, z hlediska teorií lze říci, že přechod z fyzického do digitálního prostředí má spíše charakter transformace, vedoucí k jiným možnostem komunikace a spolupráce. Originalita/hodnota – V závěru článku se pokoušíme stručně poukázat na fenomén social learning analytics, což je přístup k analýze učení spojený se studiem toho, jak studenti pracují v učebním prostředí směrem k modernějším nástrojům datové analytiky, analýzy sociálních sítí nebo webové analytiky, protože virtuální učební prostředí dnes není ohraničeno primárně vzdělávacím nástrojem, ale má platformní, decentralizovaný a distribuovaný charakter.
Lukáš Pokorný
Published: 31 October 2018
Abstract:
Účel – Článek prezentuje metodologii a výsledky šetření zaměřeného na české autory, kteří sami (tj. bez nakladatelů) publikují elektronické knihy z oblasti beletrie. Počet beletristických děl vydaných samotnými autory v elektronické podobě v českém prostředí roste a v roce 2018 dosahuje pravděpodobně několika tisíc titulů. Studie analyzuje příčiny vedoucí k elektronickému self‑publishingu, vnímání tohoto fenoménu samotnými autory, možnosti a postupy používané při self-publishingu, a také propagaci a následné šíření takto vydaných děl. Design/metodologie/přístup – Kvalitativní výzkum, polostrukturovaný rozhovor. Výsledky – Výsledky studie naznačují, že primárním (avšak ne jediným) důvodem pro self-publishing je odmítnutí spisovatele ze strany nakladatele. Elektronická forma vydávání je preferována nad papírovou především díky své jednoduchosti a nízkým nákladům. Zkoumaní autoři uvádějí, že jejich záměrem je v budoucnu vydat papírovou knihu u nakladatele, a že elektronický self‑publishing je spíše (i když ne vždy) východiskem z momentální situace než záměrně zvoleným řešením. Při elektronickém samovydávání vykonávají zkoumaní autoři potřebné činnosti sami, případně k různým činnostem využívají blízké osoby ze svého okolí. Pohled na propagaci a šíření vydaných e-knih se mezi autory různí; někteří toto považují za důležité, jiní nikoli. Pokud autoři svoje e-knihy propagují, využívají k tomu především prostředky dostupné zdarma na internetu. Někteří zkoumaní autoři své e-knihy na internetu cíleně rozšiřují (e-knihy jsou potom dostupné na více různých webových stránkách, elektronických obchodech apod.), jiní autoři tuto činnost nepovažují z různých důvodů za důležitou. Originalita/hodnota – V České republice se jedná o první výzkum zaměřený na téma self-publishingu elektronické literatury. Výzkum slouží jako zdroj informací o motivech pro elektronický self-publishing a o vnímání této oblasti ze strany samotných autorů.
Jana Kurfürstová, Alena Paulusová, Iva Zadražilová
Published: 31 October 2018
Abstract:
Účel – Účelem výzkumu, jehož výsledky jsou předkládány v tomto článku, bylo vyhodnocení použitelnosti portálu Knihovny.cz s cílem identifikovat případné rezervy v designu uživatelského rozhraní a posoudit jejich dopad na zkušenost uživatele s využíváním portálu. Design/metodologie/přístup – V příspěvku jsou popsány metody a výsledky uživatelského testování portálu Knihovny.cz pomocí heuristické analýzy. Tato analýza proběhla po prvním roce fungování portálu. Analýza byla provedena na základě deseti heuristických pravidel použitelnosti, které stanovil Jacob Nielsen. Tyto heuristiky byly použity na testování podobně zaměřeného webu a byly mírně upraveny pro specifika portálu. Analýzu provedli čtyři evaluátoři, odborníci na knihovnické katalogy, kteří neměli předchozí zkušenost s portálem Knihovny.cz. Výsledky – Výsledky analýzy potvrdily, že portál odpovídá kritériím použitelného webu, ale poukázaly na slabší místa a chyby. Příspěvek ve svém závěru předkládá návrhy na odstranění těchto chyb. Originalita/hodnota – Výzkum použitelnosti portálu Knihovny.cz pomocí heuristické analýzy ukázal, že je tato metoda vhodným nástrojem pro testování uživatelské přívětivosti discovery systémů a dalších podobných vyhledávačů. Pro vývojový tým portálu jsou výsledky výzkumu hodnotným zdrojem při hledání dalších způsobů, jak uživateli prezentovat širokou škálu funkcí vyhledávače při zachování přijatelné jednoduchosti jeho používání.
Lukáš Plch, Jiří Kratochvíl
Published: 31 October 2018
Abstract:
Účel – Od roku 2017 Knihovna univerzitního kampusu (KUK) poskytuje pracovištím v Univerzitním kampusu Bohunice službu na prověření přítomnosti znaků typických pro tzv. predátorské časopisy a vydavatele. Metoda – Po obdržení vyplněného online formuláře na webu knihovny pověření zaměstnanci analyzují formální atributy časopisů, jakými jsou kontaktní informace, autorské poplatky, redakční rada, délka recenzního řízení, indexace v odborných databázích, scientometrické metriky, Open Access režim a další.Výsledky Během prvního roku se na KUK o tuto službu obrátilo 41 uživatelů se 134 požadavky na prověření časopisů, vydavatelů a konferencí, které trvalo úhrnem 65 hodin. Přitom bylo jako podezřelé vyhodnoceno 39 časopisů, 2 konference a 3 vydavatelé. Nejčastější prohřešky proti publikační etice byly netransparentnost recenzního řízení, (22 případů), podobnost názvu s prestižním časopisem (20), neuvedení hlavního editora (18) nebo žádný kontakt na něj (17), nedodržování periodicity (18), fiktivní osoby v redakční radě (14), nejasně stanovené autorské poplatky (13) a napodobování impakt faktoru (11). Originalita/hodnota – Z hlediska ekonomických a personálních nároků se zavedení služby ukázalo efektivnější než využívání externí služby Cabells Scholarly Analytics. Poskytování služeb zároveň vedlo ke zvýšení prestiže KUK v očích akademické obce, když práce knihovníků byla oceněna vedením lékařské fakulty či uživateli opakovaně využívající tuto službu. Zároveň poskytování služby vedlo KUK k přehodnocení relevantnosti některých znaků predátorství, otevření interní diskuse o vhodnosti pojmu „predátorské časopisy“ a přehodnocení způsobu poskytování služby na ověřování dodržování transparentnosti a dobré praxe vědeckého publikování stanoveného organizacemi COPE, DOAJ, OASPA a WAME.
Ladislav CuBr
Published: 31 October 2018
Abstract:
Účel – Koncepční článek se zabývá fenoménem autenticity digitálních dokumentů. Podrobněji se zaměřuje na otázku autenticity digitalizátů knih jakožto specifického typu dokumentu, která není v současné odborné literatuře soustavně konceptuálně uchopena. Cíle článku jsou následující. Prvním cílem je zmapovat šíři otázek souvisejících s konceptem autenticity ve vztahu k řízení životního cyklu digitalizátů knih v rámci jedné organizace, a to na základě revize existujících vybraných dílčích tematizací pojmu autenticita v oblasti paměťových institucích. Druhým a hlavním cílem je navrhnout základní konceptuální rámec pro postupy udržování a posuzování autenticity digitalizátů knih. Design/metodologie/přístup – V úvodu článku představujeme pojetí MacNeilové a Makové, ve kterém je autenticita sociální konstrukt – v závislosti na užité perspektivě vedle sebe mohou legitimně existovat odlišné konceptualizace autenticity téhož předmětu. Následně přibližujeme pojetí konceptu autenticity digitálního dokumentu v archivnictví a základní rámec pro životní cyklus digitálních dokumentů obsažený v modelu OAIS. Tyto dva zdroje jsou užity jako výchozí rámec pro následnou kritickou a konceptuální analýzu odborných zdrojů. Cílem této analýzy je určit základní konceptuální prvky, které se vztahují k pojmu autenticita v kontextu celého životního cyklu digitalizátů knih. Výstupy této analýzy jsou pak základem pro návrh konceptuálního rámce pro postupy udržování a posuzování autenticity digitalizátů knih. Tento návrh je založen na premise, že pro konkrétní typ dokumentu je nutno vypracovat specifickou konceptualizaci autenticity. Výsledky – Hlavním výsledkem předkládaného článku je návrh základního konceptuálního rámce pro autenticitu digitalizátů knih. Tento rámec zahrnuje redefinici pojmu autenticity digitálního dokumentu, zavedení nového pojmu „referenční objekt“ a návrh specifikace minimálních atributů nezbytných pro vyjádření identity digitalizátu knihy. Tyto koncepty jsou základním předpokladem pro procesy udržování a posuzování autenticity digitalizované knihy. Konceptuální rámec ukazuje na možnost několika odlišných přístupů k autenticitě digitalizátů knih. Tím se potvrzuje koncept MacNeilové a Makové o legitimní koexistenci odlišných konceptualizací autenticity téhož předmětu. Originalita/hodnota – Dosud neexistuje soustavná konceptualizace autenticity digitalizátů knih, která by zohledňovala všechny aspekty a fáze životního cyklu dokumentu. Tento příspěvek představuje autorův vlastní návrh základního konceptuálního rámce pro otázky udržování a posuzování autenticity digitalizátů knih, který je ve své komplexitě jedinečný.
Michal Černý
Published: 2 May 2018
Abstract:
Účel V odborném článku se pokusíme nastínit možnosti využití Google Analytics a Smartlook, jako dvou nástrojů pro webovou analytiku v edukačním kontextu, poukázat na možnosti, a naopak meze takového přístupu a jeho vztah k learning analytics jako takovému. Měření a analýza webových kurzů přináší nemálo zajímavých možností, ať již směrem k redesignu a inovaci (tedy dat s intervenčním potenciálem), tak také čistě výzkumného charakteru. Design/metodologie/přístup V úvodu článku se zaměřujeme na vztah webové analytiky a analytiky učení. Dále Popíšeme Google Analytics z hlediska jeho možností ve vzdělávání. Tento popis je vztažen k již existujícím výzkumným článkům, které se tomuto tématu věnují. V následující části je popsán nástroj Smartolook, který umožňuje vytvářet heatmapy a zachytávat pohyb kurzoru na webové stránce, což je opět vztaženo k možnosti analýzy interakce studenta s učebním materiálem. V závěrečných dvou kapitolách jsou nástroje aplikovány na reálný webový kurz v podobě ukázky jednotlivých možných analytických pohledů. Výsledky Pomocí výše uvedených nástrojů není možné provádět analytiku učení jako aktivitu vedoucí k intervenci, například k identifikaci problematických studentů, ale umožňuje poměrně obsáhle zjistit, jací uživatelé v kurzu studují, jaké je jejich technické vybavení, odkrýt do jisté míry jejich studijní zvyky a vzorce chování v online prostředí. Originalita/hodnota Článek se snaží především ukázat, jakým způsobem lze pomocí nástrojů webové analytiky pochopit učení studentů. Popisuje vztah webové analytiky a learning analytics a na základě empirických dat a literatury nabízí diskusi jejich metodologického spojení.
Michal Černý, Jiří Kudrnáč
Published: 2 May 2018
Abstract:
Účel Téma fungování knihoven v době komunistické totality patří mezi témata, kterému je možné věnovat pozornost z různých úhlů pohledu. Pochopení fungování a determinantů existence knihoven v této době představuje také jeden z klíčů pro širší reflexi komunismu jako historické etapy vývoje Česka a současně umožňuje lépe pochopit to, jak knihovny fungují a vypadají dnes. Výzkumná studie usiluje o poskytnutí širšího kontextuálního nahlédnutí dané problematiky. Design/metodologie/přístup V rámci výzkumné studie pracujeme s východisky strukturalistické historiografie – na základě studia archivních materiálů dvou konkrétních knihoven na jižní Moravě a literárněhistorických výkladů dvou autorů se snažíme ukázat na některé aspekty fungování knihoven a práce s literárním fondem. Nesledujeme přitom „velké dějiny“ celého vývoje knihovnictví, ale zaměřením na konkrétní příklady se snažíme ukázat jistou plasticitu tohoto historického období. V rámci historiografie využíváme též práci s archivními prameny, interpretaci a literárněhistorický výklad. Výsledky V textu je pozornost věnována knihovnám ve Znojmě a v Břeclavi s tím, že využívá archivního výzkumu studentek KISK na FF MU. Zaměřujeme se především na akce, které jsou spojené s knihovnou jako s kulturní a vzdělávací institucí v jistém sociálním kontextu, a na jejich práci s fondem. Tento pohled je doplněn pohledem na dvě typické dobové osobnosti, Vaška Káňu a Jaroslava Freye. Originalita/hodnota Článek nabízí přístup kombinující různé výzkumné metody a vytvářející nový prostor pro výzkum každodennosti dvou vybraných knihoven, chápaných v širším literárněhistorickém kontextu. DOI: https://doi.org/10.5817/ProIn2018-1-6
Jiri Stodola
Published: 2 May 2018
Abstract:
Účel Koncepční článek se zabývá fenoménem trollingu v souvislosti s pojmem diskuze a její hodnotou. Naše cíle jsou následující: prozkoumat trolling jako fenomén z různých hledisek, dát trolling do vztahu s pojmem diskuze a její hodnotou, přinést nové argumenty pro všeobecně rozšířené přesvědčení, že existuje eticky přijatelný a nepřijatelný trolling, uvést kritéria pro rozpoznání hodnoty diskuze a přijatelného a patologického trollingu a prezentovat návod, jak můžeme s patologickým trollingem bojovat. Design/metodologie/přístup Na základě přehledu literatury definujeme trolling pro účely tohoto článku a stanovujeme výchozí hypotézu, že existuje eticky přijatelný a nepřijatelný trolling. S využitím Jakobsonova modelu komunikace se zabýváme analýzou pojmu hodnoty diskuze v souvislosti s její funkcí a uvádíme ho do vztahu s pojmem trollingu za účelem ověření výchozí hypotézy. Od pojmu informace odvozujeme kritéria pro rozpoznání hodnoty diskuze a v návaznosti na prvky komunikačního procesu získáváme kritéria pro rozeznání trollingu – společně s určitými etickými mezemi, které stanovujeme, získáváme schopnost rozpoznat, za jakých okolností může být trollingu užito. Na závěr uvádíme přehled možných reakcí, které lze využít v případě, že dojde k patologickému trollingu. Obecným metodologickým východiskem článku je kritický realismus, který přijímáme jako noeticky nejlépe zakotvený směr. Realistické stanovisko ovlivňuje přesvědčení, že jsme schopni adekvátně definovat pojmy a v analýze prozkoumat souvislosti mezi nimi, že pojem hodnoty diskuze můžeme odvozovat od její zaměřenosti na pravdu a z realistické definice informace můžeme získat kritéria pro rozpoznání hodnoty diskuze. Hodnotíme-li trolling z etického hlediska, nestojíme na pozici konsekvencialismu, který se řídí pouze účely jednání, ale máme za to, že kritériem správnosti jednání není pouze cíl skutku, ale také skutek samotný. Výsledky K hlavním výsledkům článku patří skutečnost, že se nám podařilo definovat trolling za využití pojmu diskuze a na základě definice diskuze jako komunikace s poznávací funkcí určit hodnotu diskuze a odlišit přijatelný trolling od trollingu nepřijatelného. Originalita/hodnota Za základní přínos článku považujeme to, že došlo k uvedení pojmu trollingu do prostředí české informační vědy, kde soustavné pojednání tohoto typu zatím chybělo. DOI: https://doi.org/10.5817/ProIn2018-1-2
Pavla Kovářová, Nikola Hálová, Tereza Pojezná
Published: 2 May 2018
Abstract:
Účel Rozvoj informační gramotnosti by měl představovat nedílnou součást vysokoškolského vzdělávání. V současnosti se k jejímu prohlubování využívají často online kurzy. Kurz práce s informacemi je distanční předmět určený primárně studentům Masarykovy univerzity. Design/metodologie/přístup Evaluační výzkum úrovně informační gramotnosti studentů Masarykovy univerzity a efektivity tohoto kurzu byl realizován s využitím dotazníků a testů v podzimním semestru 2016/2017. Byly zjišťovány potřeby před kurzem (883 studentů) a následně změny po absolvování kurzu (103 absolventů v případě dotazníku, 397 absolventů v případě posttestu). Výsledky Výsledky prokázaly efektivitu kurzu na prvních dvou úrovních Kirkpatrickova modelu. Pro zápis kurzu studenty motivoval především zisk nových dovedností, nicméně i zisk kreditů hrál nezanedbatelnou roli. Pozitivně byla hodnocena forma i obsah kurzu. Byly identifikovány drobnější nedostatky (např. nejasnosti v zadání úkolů a závěrečného testu). U všech testových otázek bylo zaznamenáno statisticky významné zlepšení znalostí po absolvování kurzu. Zatímco nejvíce potíží bylo v pretestu nalezeno v oblasti tvorby vlastní práce, nejméně problematickým tématem bylo zpracování informací ze zdrojů. V případě posttestu sice došlo k výraznému zlepšení znalostí a dovedností, v některých tématech stále zůstaly nedostatečné, a to v oblasti úpravy vyhledávacího dotazu, chyb ve formě textu (jazyk a typografie), rozlišení argumentu a typu odborného textu.
Michal Lorenz, Elena Kubalíková, Veronika Wölfelová, Viera Vozárová, Nikoleta Habartová
Published: 2 May 2018
Abstract:
Účel Předkládaná práce je výzkumnou studií informačních zázemí konference OpenAlt. Konferenci OpenAlt jsme zvolili jako odbornou konferencí zaměřenou na Open Source, Open Science, tedy konferenci s potenciálem k otevřenému sdílení informací. Teorie informačního zázemí popisuje vliv místa na sdílení informací mezi jeho návštěvníky. Teorie je vhodná ke zkoumání nezáměrné, a do jisté míry náhodné interakce člověka s informacemi. Náhodné získání informací je pojmenováno setkání s informací, celý jev pak označujeme jako serendipitu. Výzkum serendipity je složité plánovat. Smyslem příspěvku je prokázat, že na konferenci dochází k náhodnému a neočekávanému získávání informací mezi účastníky konference, a pojetí konference jako informačního zázemí umožňuje v tomto prostředí systematicky jev serendipity zkoumat. Design/metodologie/přístup Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, zda informační zázemí konference OpenAlt poskytuje svým návštěvníkům příležitost k náhodnému setkání s informací, jaké typy informací jsou v informačním zázemí sdíleny a jaké hlavní faktory ovlivňují sdílení informací. Stěžejní výzkumnou metodou byl kvantitativní výzkum pomocí dotazníků, doplněný krátkým rozhovorem upřesňujícím odpovědi respondentů. Jako doplňková byla použita metoda pozorování. Během dvou dnů bylo formou krátkého rozhovoru osloveno 170 účastníků konference OpenAlt. Tématem rozhovorů bylo sdílení a získávání informací mimo přednáškové sály. K vyhodnocení výsledků byla použita kvantitativní analýza získaných dat, doplněná obsahovou analýzou rozhovorů. Výsledky Výsledky našeho výzkumu potvrdily závěry předchozích studií informačních zázemí, které prováděla s kolegy K. Fisherová. Zjistili jsme, že vedle základních faktorů ovlivňujících kvalitu informačních zázemí, tedy atmosféra, vybavení nebo hlučnost, hraje klíčovou roli v informačním zázemí konference čas. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že nejvíce neformálních informací získali návštěvníci v prostředí kavárny a v prostorách prezentačních stánků. Charakter získaných informací se ve většině případů týkal tematiky oboru IT, ale také informací osobního charakteru nebo pracovních příležitostí a kontaktů. Serendipita je jev, jehož výskyt lze na konferenci sledovat. Právě proto jsou konference vhodným prostředím pro hlubší zkoumání serendipity. Originalita/hodnota Jedinečnost příspěvku spočívá v jeho zaměření na konference jako informační zázemí a prokázání vhodnosti tohoto pojetí pro systematický výzkum serendipity a setkání člověka s informací. Výsledky ukazují směr jejich využití při designování a plánování odborné konference.
Michal Černý
Published: 2 May 2018
Abstract:
Účel V odborném článku se pokusíme nastínit možnosti využití Google Analytics a Smartlook, jako dvou nástrojů pro webovou analytiku v edukačním kontextu, poukázat na možnosti, a naopak meze takového přístupu a jeho vztah k learning analytics jako takovému. Měření a analýza webových kurzů přináší nemálo zajímavých možností, ať již směrem k redesignu a inovaci (tedy dat s intervenčním potenciálem), tak také čistě výzkumného charakteru. Design/metodologie/přístup V úvodu článku se zaměřujeme na vztah webové analytiky a analytiky učení. Dále Popíšeme Google Analytics z hlediska jeho možností ve vzdělávání. Tento popis je vztažen k již existujícím výzkumným článkům, které se tomuto tématu věnují. V následující části je popsán nástroj Smartolook, který umožňuje vytvářet heatmapy a zachytávat pohyb kurzoru na webové stránce, což je opět vztaženo k možnosti analýzy interakce studenta s učebním materiálem. V závěrečných dvou kapitolách jsou nástroje aplikovány na reálný webový kurz v podobě ukázky jednotlivých možných analytických pohledů. Výsledky Pomocí výše uvedených nástrojů není možné provádět analytiku učení jako aktivitu vedoucí k intervenci, například k identifikaci problematických studentů, ale umožňuje poměrně obsáhle zjistit, jací uživatelé v kurzu studují, jaké je jejich technické vybavení, odkrýt do jisté míry jejich studijní zvyky a vzorce chování v online prostředí. Originalita/hodnota Článek se snaží především ukázat, jakým způsobem lze pomocí nástrojů webové analytiky pochopit učení studentů. Popisuje vztah webové analytiky a learning analytics a na základě empirických dat a literatury nabízí diskusi jejich metodologického spojení.
Michal Lorenz
Published: 2 May 2018
Abstract:
Https://doi.org/10.5817/ProIn2018-1-1
Michal Lorenz
Published: 2 May 2018
Abstract:
Https://doi.org/10.5817/ProIn2018-1-1
Page of 5
Articles per Page
by
Show export options
  Select all
Back to Top Top