Abstract
Účel Téma fungování knihoven v době komunistické totality patří mezi témata, kterému je možné věnovat pozornost z různých úhlů pohledu. Pochopení fungování a determinantů existence knihoven v této době představuje také jeden z klíčů pro širší reflexi komunismu jako historické etapy vývoje Česka a současně umožňuje lépe pochopit to, jak knihovny fungují a vypadají dnes. Výzkumná studie usiluje o poskytnutí širšího kontextuálního nahlédnutí dané problematiky. Design/metodologie/přístup V rámci výzkumné studie pracujeme s východisky strukturalistické historiografie – na základě studia archivních materiálů dvou konkrétních knihoven na jižní Moravě a literárněhistorických výkladů dvou autorů se snažíme ukázat na některé aspekty fungování knihoven a práce s literárním fondem. Nesledujeme přitom „velké dějiny“ celého vývoje knihovnictví, ale zaměřením na konkrétní příklady se snažíme ukázat jistou plasticitu tohoto historického období. V rámci historiografie využíváme též práci s archivními prameny, interpretaci a literárněhistorický výklad. Výsledky V textu je pozornost věnována knihovnám ve Znojmě a v Břeclavi s tím, že využívá archivního výzkumu studentek KISK na FF MU. Zaměřujeme se především na akce, které jsou spojené s knihovnou jako s kulturní a vzdělávací institucí v jistém sociálním kontextu, a na jejich práci s fondem. Tento pohled je doplněn pohledem na dvě typické dobové osobnosti, Vaška Káňu a Jaroslava Freye. Originalita/hodnota Článek nabízí přístup kombinující různé výzkumné metody a vytvářející nový prostor pro výzkum každodennosti dvou vybraných knihoven, chápaných v širším literárněhistorickém kontextu. DOI: https://doi.org/10.5817/ProIn2018-1-6